13.11.2026
Vládní daňové záplaty rekordní schodek nevyřeší. Starostové navrhují férovější zdanění rafinerií i chytrou reformu daní
Poslanecká sněmovna projedná ve druhém čtení vládní návrh na mimořádné zdanění rafinerií. Starostové princip zdanění mimořádných zisků předem neodmítají, vládní podoba zákona je ale podle nich nespravedlivá – míří fakticky na jedinou firmu a zvýhodňuje dovoz paliv na úkor domácí výroby. Zástupci hnutí zároveň ostře kritizují chaotickou komunikaci vlády kolem plánů na zavedení dalších sektorových daní, které přitom hnutí ANO v minulosti samo odsuzovalo. Místo nahodilého lepení děr v rekordním schodku státního rozpočtu nabízejí Starostové vládě komplexní a chytrou daňovou reformu.
Vládní představitelé už přes týden vysílají protichůdné signály o tom, zda mimořádnou daň nerozšíří i na banky, energetiku, zbrojaře či digitální firmy. Zatímco vicepremiér Karel Havlíček tvrdil, že vláda o rozšíření sektorových daních „nyní neuvažuje“, tentýž den premiér Andrej Babiš tvrdil, že na nich s ministryní financí Alenou Schillerovou pracuje a dohodu chce mít do konce listopadu. Dotčené firmy tak dodnes netuší, koho a v jakém rozsahu takové zdanění zasáhne.
„Hnutí ANO přitom sektorové daně dlouhodobě odmítalo. Karel Havlíček před rokem pro Echo24 prohlásil, že se Zbyněk Stanjura s windfall tax zachoval jako ‚levičácký bafuňář‘ a že oni sami takovou daň nikdy nezavedou. Současná ministryně financí dříve označila postup tehdejší vlády za klasický příklad chaosu a ‚něco otřesného‘. Současná koalice ANO, SPD a Motoristů se navíc v programovém prohlášení zavázala daně nezvyšovat,“ připomněla místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová. Dodala, že to, co Havlíček se Schillerovou dříve jako opozice kritizovali, nyní sami předvádějí v ještě horší podobě.
Starostové drží konzistentní postoj: pokud je zdanění mimořádných zisků nastaveno férově, jsou připraveni o něm jednat. Podpora principu ale neznamená bianco šek. „Daně se mají dělat předvídatelně, obecnými pravidly a se spočítanými dopady. Ve druhém čtení proto předkládáme pozměňovací návrhy, které z rafinérské daně udělají spravedlivý zákon,“ dodala Kovářová.
Vládní návrh počítá s odvodem 50 % z nárůstu hrubé rafinérské marže oproti roku 2025, a to za roky 2026 a 2027. Ministerstvo financí od ní za letošek očekává zhruba 5,5 miliardy korun. Platit ji bude nejspíš jen jediná firma – Orlen Unipetrol. Daňová povinnost je totiž navázaná na to, kde se paliva vyrábějí, nikoli na to, zda se prodávají na českém trhu. Dovážená paliva, která loni pokryla zhruba 42 % spotřeby nafty v Česku, se jejímu vlivu totiž vyhnou. Starostové proto podali tři pozměňovací návrhy. První rozšiřuje daň i na zahraniční rafinerie, jejichž paliva se do Česka dovážejí. Druhý nahrazuje jediný srovnávací rok 2025 tříletým průměrem let 2023 až 2025, podobně jako to při zavádění mimořádných daní v minulosti dělalo Česko i Evropská unie. Třetí nabízí firmám alternativu – z části mimořádné daně se budou moci vykoupit tím, že provedou mimořádné investice do svého provozu.
„Když daň dopadne jen na výrobu v Česku, zatímco dovozci se stejně vysokými maržemi zaplatí nulu, nejde o zdanění mimořádných zisků, ale o lex Unipetrol. Trestat tuzemskou výrobu a zvýhodňovat dovoz je přesně opak toho, co česká ekonomika potřebuje. A o tom, co je mimořádný zisk, nemůže rozhodovat náhoda jednoho vybraného roku. Pokud byl rok 2025 slabý, zdaníme běžné zotavení firmy. Pokud byl silný, část skutečně mimořádných zisků zdanění unikne. Firmy, které svůj zisk vloží do investic, třeba do snížení své energetické náročnosti, ať klidně platí nižší daně. Proto chceme, aby se část mimořádné daně dala nahradit investicemi do české ekonomiky“ vysvětlil poslanec Jan Papajanovský.
Spor o nastavení návrhu ale odráží hlubší problém. Vláda chce příští rok hospodařit s rekordním schodkem 386 miliard korun a místo promyšleného plánu hledá příjmy nahodile. Starostové proto dlouhodobě prosazují komplexní daňovou reformu, která sníží zdanění práce, podpoří investice a odstraní nesystémové výjimky. První krok k této Chytré daňové reformě předložili už při projednávání EET. Dvanáct pozměňovacích návrhů počítalo například s proměnou základní slevy na poplatníka ve vratitelný bonus pro pracující s nízkými příjmy, s ročním limitem 40 milionů korun pro osvobození mimořádně vysokých kapitálových příjmů, s okamžitými odpisy strojů a zařízení nebo s daňovým zvýhodněním jízdného na MHD a služebních bytů pro zaměstnance. Součástí balíčku je i odmítnutí návratu nekoncepčních slev, jako je sleva na studenta nebo školkovné.
„Vláda nemá peníze a shání je, kde se dá. To ale není daňová politika, to je hledání drobných po kapsách. Starostové říkají od začátku, že Česko potřebuje komplexní daňovou reformu, a my ji nepřinášíme jen v proslovech, ale v konkrétních paragrafech,” uvedla stínová ministryně financí Lucie Sedmihradská, která je zároveň autorkou dalšího pozměňovacího návrhu. Ten míří na zdanění zisku z prodeje investičních bytů.
„Byt má být především domovem, ne daňově zvýhodněnou investicí. Kdo prodává byt a kupuje si nový pro sebe či svou rodinu, daň platit nebude. Kdo ale na bytech jen vydělává, má ze zisku odvést daň jako z jakéhokoliv jiného příjmu. Pomůžeme tím dostupnosti bydlení pro mladé rodiny. Nabízíme vládě spolupráci. Místo toho, aby ministři týden co týden v médiích vybírali, koho zdaní, si můžeme sednout nad čísly a připravit reformu, která bude férová, předvídatelná a pomůže veřejným financím i ekonomice. Naše návrhy leží na stole,“ uzavřela Sedmihradská.