STANOVY STAN 2024
ČÁST I. PREAMBULE
Uznávajíce neporušitelnost základních lidských práv a svobod, majíce na zřeteli ústavně zaručené právo svobody sdružování, s vědomím významu občanské společnosti založené na principech svrchovanosti zákona a zodpovědnosti každého občana a vyjadřujíce vůli tyto hodnoty ctít a hájit, přijímáme tyto stanovy.
ČÁST II.
HLAVA I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Čl. 1 Úvodní ustanovení
1) Název politického hnutí je STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, používaná zkratka STAN (dále jen „Hnutí“).
2) Hnutí vyvíjí činnost na území České republiky. Adresa sídla je Malostranské nám. 266/5, 118 00 Praha 1. Změnu adresy sídla muže provést svým rozhodnutím předsednictvo; případná změna adresy sídla nepodléhá schválení republikovým sněmem (dále jen „Sněm“).
3) Veškerá činnost Hnutí se uskutečňuje v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) a dalšími právními předpisy platnými na území České republiky.
4) Hnutí je tvořeno členy a registrovanými příznivci. Jejich konkrétní práva a povinnosti upravují tyto stanovy. Výkon těchto práv a povinností je osobní a nezastupitelný.
5) Nevyplývá-li ze stanov jinak, mají níže uvedené pojmy následující význam:
a) zastupitelskými sbory se rozumí zastupitelstvo základních územně samosprávných celků, zastupitelstvo vyšších územně samosprávných celků, Poslanecká sněmovna, Senát a Evropský parlament,
b) zastupitelskými orgány se rozumí zastupitelské sbory a další orgány České republiky na zastupitelském principu,
c) delegátem ze stanov se rozumí jakýkoliv člen nebo registrovaný příznivec Hnutí, který se z titulu své funkce stává delegátem jakéhokoliv sněmu Hnutí,
d) krajem se rozumí jakýkoliv vyšší územně samosprávný celek,
e) krajským zastupitelstvem se rozumí krajské zastupitelstvo a zastupitelstvo hlavního města Prahy,
f) krajskou radou se rozumí krajská rada a rada hlavního města Prahy,
g) obecním zastupitelstvem se rozumí obecní zastupitelstvo, městské zastupitelstvo nebo zastupitelstvo městské části,
h) obecní radou se rozumí obecní rada, městská rada nebo rada městské části,
i) statusem se rozumí status registrovaného příznivce Hnutí,
j) odvoláním se rozumí opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu Hnutí prvního stupně, na základě kterého příslušný odvolací orgán Hnutí přezkoumá zákonnost a správnost napadeného rozhodnutí, nestanoví-li stanovy, že proti danému rozhodnutí není odvolání přípustné; odvolání lze podat v odvolací lhůtě, která činí 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí; nestanoví-li stanovy jinak, nemá včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek,
k) funkcí v Hnutí se rozumí členství člena nebo registrovaného příznivce v jakémkoliv voleném orgánu Hnutí;
Čl. 2 Programové cíle – Poslání Hnutí
1) Základ programových cílů Hnutí tvoří následující principy:
a) Cílem činnosti Hnutí je vytvoření optimálních podmínek pro život občanů ve fungujícím právním státě, který se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu a uplatňuje princip subsidiarity. Hnutí chápe výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí a výkonu veřejné správy. Ve svém programu Hnutí usiluje o soulad oprávněných zájmů všech společenských skupin s důrazem na svobodu a odpovědnost jednotlivce, solidaritu společenství občanů a zasahování veřejné moci pouze v těch případech, kdy jde o účelný a nezbytný výkon svěřené moci.
b) Hnutí trvale usiluje o omezování byrokracie a decentralizaci výkonu veřejné moci, dále o průhlednost veřejného života, potírání korupce a zneužívání získané moci, posilování důvěry v právní řád a vymahatelnost práva. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti a nepřijatelné diskriminace.
c) V otázkách dotýkajících se národního hospodářství, ekonomie a sociální politiky prosazujeme principy individuální odpovědnosti občanů, jejich rovných šancí, a nedotknutelnost soukromého vlastnictví, a dbáme na etické chování v tržním systému s nezbytným sociálním akcentem. Zásadní programovou prioritou Hnutí je kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V oblasti fiskální politiky prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky, provedení nezbytných reforem důchodových a sociálních.
d) Z hlediska evropské integrace Hnutí přispívá k posilování proevropského směřování České republiky a zajištění důstojného a respektovaného místa naší země v Evropě i ve světě.
e) Do veřejné správy bude Hnutí prosazovat osobnosti – schopné, zodpovědné a sebevědomé občany, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, rodinu, obec, kraj, stát a život budoucích generací.
f) Hnutí svým působením hodlá rozvíjet kulturu mezilidských vztahů, hájí lidský život jako nezpochybnitelnou a nejvyšší hodnotu, prosazuje ochranu životního prostředí pro zachování budoucím generacím a ochranu tradic a základních morálních zásad.
2) Výše uvedený programový rámec Hnutí blíže rozvádí Hodnotové desatero hnutí STAN, které tvoří přílohu č. 1 těchto stanov.
3) Zevrubná programová východiska a konkrétní politické programy Hnutí přijímají stanovami k tomu určené orgány Hnutí, programové dokumenty přijaté Sněmem a celostátním výborem jsou určující pro celé Hnutí a obdobné dokumenty na krajské a místní úrovni s nimi musí být v souladu.
Čl. 3 Právní jednání
1) Za Hnutí jedná předsednictvo, a to samostatně předsedou či 1. místopředsedou anebo společně dvěma místopředsedy.
2) Jiné osoby (členové a zaměstnanci Hnutí) mohou jednat za Hnutí v souladu s interními normativními předpisy Hnutí či na základě plné moci vystavené k tomu oprávněnými osobami v souladu s odst. 1.
3) Podepisování za Hnutí se děje tak, že k vytištěnému nebo předepsanému názvu Hnutí a jménům jednajících připojí jednající své vlastnoruční podpisy a uvedou funkci v Hnutí.
Čl. 4 Organizační uspořádání a orgány Hnutí
1) Organizační uspořádání Hnutí je vedeno na čtyřech úrovních:
a) místní
b) oblastní,
c) krajská, a
d) republiková.
2) Základními organizačními jednotkami Hnutí na nejnižší úrovni jsou oblastní organizace sdružující členy Hnutí zpravidla v působnosti obce s rozšířenou působností, případně okresu či více okresů nebo správního obvodu hlavního města Prahy. Obvod oblastní organizace určuje krajský výbor v souladu se stanovami, jehož rozhodnutí může přezkoumat předsednictvo. Působnost oblastní organizace lze za podmínek těchto stanov delegovat na místní organizace sdružující členy Hnutí na úrovni obce (města či městské části). Organizačními jednotkami krajské úrovně jsou krajské organizace na úrovni krajů.
3) Orgány místní organizace jsou:
a) místní sněm, a
b) místní výbor.
4) Orgány oblastní organizace jsou:
a) oblastní sněm, a
b) oblastní výbor.
5) Orgány krajské organizace jsou:
a) krajský sněm,
b) krajský výbor, a
c) krajské předsednictvo.
6) Orgány s republikovou působností jsou:
a) Sněm,
b) předsednictvo,
c) dozorčí rada,
d) rozhodcovský a smírčí výbor, a
e) celostátní výbor.
Čl. 5 Funkce v Hnutí
1) Člen dozorčí rady a rozhodcovského a smírčího výboru nemůže být v zaměstnaneckém či obdobném smluvním poměru k Hnutí.
2) Ten, kdo je v pracovněprávním či jiném obdobném smluvním poměru k Hnutí, nesmí být voleným členem orgánu s republikovou působností, ledaže je s výkonem této funkce v Hnutí spjato přiznání platu či jiné odměny.
3) Členové rozhodcovského a smírčího výboru nesmí být členy jiného orgánu Hnutí. Mohou se však účastnit jednání sněmů s hlasovacím právem.
4) Předseda Hnutí nemůže být předsedou žádné organizace.
5) Funkce v Hnutí vzniká dnem zvolení.
6) Funkce v Hnutí zaniká
a) dnem uplynutí funkčního období,
b) dnem pozastavení či zániku členství nebo statusu,
c) ztrátou volitelnosti
d) rozhodnutím k tomu příslušného orgánu o odvolání z funkce v Hnutí, stanoví-li tak tyto stanovy,
e) vznikem neslučitelnosti funkcí, a
f) dnem doručení odstoupení z funkce Hnutí příslušnému orgánu, jehož je odstupující členem, není-li v odstoupení stanoven den pozdější.
HLAVA II. Členství a status
Čl. 6 Žádost o členství
1) Řádně vyplněnou žádost o členství může podat fyzická osoba, která splňuje podmínky členství v politické straně nebo hnutí podle Zákona, zejména není omezena ve svéprávnosti, nevykonává funkci, s níž je podle právních předpisů neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí, není členem jiné politické strany nebo politického hnutí a která zároveň splňuje kriteria stanovená pro výkon některých funkcí Zákonem (způsobilost být členem). Žádost se podává krajskému výboru, který ji se svým vyjádřením a vyjádřením dotčené oblastní organizace postoupí prostřednictvím hlavní kanceláře předsednictvu.
2) Členství lze udělit, pokud žadatel nebyl v minulosti vyloučen z Hnutí, a jestliže žadatel byl registrovaným příznivcem Hnutí nejméně 2 roky bez pozastavení statusu před podáním žádosti, ledaže předsednictvo promine ve výjimečných případech splnění této podmínky. V případě bývalého člena může předsednictvo rozhodnout o prominutí této podmínky udělení členství.
Čl. 7 Řízení o udělení členství a vznik členství
1) Žádost o členství se podává na typizovaném formuláři. Orgánem rozhodujícím o žádosti o členstvíje předsednictvo, v jehož kompetenci je pověřit přípravou podkladů k rozhodnutí o žádosti o členství příslušnou komisi či hlavní kancelář Hnutí ve spolupráci s krajskými organizacemi.
2) Předsednictvo posoudí, zda žadatel splňuje formální podmínky člena Hnutí dle čl. 6 odst. 1 stanov (způsobilost být členem), jejichž splnění se prokazuje listinami osvědčující stanovené podmínky a čestným prohlášením, přičemž pro tyto účely je oprávněn vyžadovat doplňující podklady a informace.
3) Předsednictvoí posuzuje žádost zejména s ohledem na důvěryhodnost a bezúhonnost žadatele. Rozhodnutí o žádosti žadatele je konečné a nelze se proti němu odvolat.
4) Novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednohoroku ode dne vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o členství.
5) Členství v Hnutí vzniká dnem vydání rozhodnutí o udělení členství. Tímto dnem nabývá žadatel členství se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími.
Čl. 8 Agenda členů a registrovaných příznivců
1) Hnutí vede agendu členů a registrovaných příznivců.
2) Každý člen či registrovaný příznivec je evidován pouze k jedné krajské organizaci Hnutí s příslušností k vymezené oblastní organizaci, případně místní organizaci.
3) Přestup v rámci jednotlivých organizací je možný na základě předběžného souhlasu příslušné krajské organizace nebo krajských organizací a ostatních dotčených organizací.
Čl. 9 Pozastavení členství a statusu
1) Na základě písemně odůvodněné žádosti člena nebo registrovaného příznivce doručené rozhodcovskému a smírčímu výboru a po projednání s dotčenou krajskou a oblastní organizací či z podnětu orgánu Hnutí může být jeho členství nebo status pozastaveno. O pozastavení a obnovení členství nebo statusu rozhoduje rozhodcovský a smírčí výbor, nestanoví-li tyto stanovy jinak. Členství či status je pozastaveno a obnoveno dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného orgánu.
2) Po dobu pozastaveného členství či statusu jsou dotčené osobě pozastavena všechna práva a povinnosti, jež jsou spojena se členstvím čistatusem.
3) Členství či status tajemník krajské organizace svým rozhodnutím pozastaví vždy, jestliže příslušný člen nebo registrovaný příznivec řádně a včas neuhradí příspěvky, byly-li vypsány. O odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje rozhodcovský a smírčí výbor. Vyrovnáním těchto závazků k Hnutí do dvou let od pozastavení členství nebo statusu jsou práva člena či registrovaného příznivce bez dalšího obnovena.
4) Členství nebo status zanikají bez dalšího uplynutím 2 let ode dne vydání rozhodnutí o pozastavení členství nebo statusu. V případě pozastavení členství nebo statusu na základě žádosti člena nebo registrovaného příznivce lze toto pozastavení jednou prodloužit o nejvýše další 2 roky.
5) Při projednání žádosti o obnovení členství nebo statusu nebo o prodloužení pozastavení členství nebo statusu postupuje rozhodcovský a smírčí výbor obdobně jako v případě řízení o udělení a vzniku členství nebo statusu.
6) O rozhodnutí pozastavení či obnovení členství či statusu příslušný orgán bezprostředně informuje příslušnou krajskou organizaci, která dále informuje příslušnou oblastní, případně i místní organizaci.
Čl. 10 Zánik členství a statusu
Členství nebo status zaniká:
a) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
b) dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti,
c) písemným prohlášením o vystoupení z Hnutí, a to dnem doručení příslušnému krajskému výboru, nebo hlavní kanceláři do sídla Hnutí,
d) kandidaturou ve volbách za jinou volební stranu bez písemného souhlasu orgánu Hnutí, který má pravomoc schvalovat danou kandidátní listinu Hnutí, a to dnem registrace kandidátní listiny (kandidáta),
e) rozhodnutím o vyloučení,
f) dnem, který bezprostředně předchází vzniku členství či obdobného statusu člena Hnutí v jiné politické straně či politickém hnutí,
g) rozpuštěním místní, oblastní nebo krajské organizace pokud předsednictvo nerozhodlo se souhlasem člena nebo registrovaného příznivce o převedení člena nebo registrovaného příznivce do jiné organizace; v případě přijetí rozhodnutí o rozpuštění je předsednictvo povinno členy a registrované příznivce informovat o možnosti znovu požádat o přijetí do Hnutí, čl. 7 odst. 4 se neuplatní,
h) prodlením v zaplacení členských příspěvků, byly-li vypsány, delším než 2 roky, ledaže člen prokazatelně uhradí všechny své závazky vůči Hnutí nejpozději poslední den lhůty pro dodatečnou úhradu členských příspěvků (čl. 9 odst. 3), a
i) v důsledku dalších skutečností, stanoví-li tak tyto stanovy.
Čl. 11 Registrovaní příznivci Hnutí
1) Registrovaným příznivcem Hnutí je fyzická osoba ve věku alespoň 16 let, která není členem Hnutí, je ochotna podporovat cíle, program a poslání Hnutí, není členem extremistických (nedemokratických) uskupení a má zájem podílet se na činnosti Hnutí. Na krajské úrovni je evidován jako registrovaný příznivec Hnutí ten, kdo:
a) byl přijat za registrovaného příznivce rozhodnutím krajského výboru, a
b) má v obvodu krajské organizace trvalý pobyt, bydliště, vykonává zde práci či studuje nebo má jiný podstatný důvod pobytu, odůvodňující podání žádosti k dané krajské organizaci.
2) Příslušné orgány Hnutí zajišťují informovanost registrovaných příznivců a členů o činnosti Hnutí.
3) Registrovaní příznivci Hnutí nemohou kandidovat na volená místa v předsednictvu, celostátním výboru a na funkci předsedů či místopředsedů krajských organizací, v případě ostatních orgánů Hnutí mohou být jeho členy. Registrovaní příznivci mohou být navrženi za Hnutí do zastupitelských sborů a jiných veřejných funkcí a dále se mohou na základě schválených volebních řádů účastnit i primárních voleb (sestavování kandidátních listin) Hnutí.
4) Práva registrovaných příznivců Hnutí jsou v jiném shodná s členskými právy; pozastavení a zánik statusu je obdobné pozastavení a zániku členství, pokud není ve stanovách či vnitřních předpisech Hnutí výslovně uvedeno jinak.
Čl. 11a Řízení o udělení statusu a vznik statusu
Status vzniká dnem schválení přihlášky krajským výborem podané na vyplněném předepsaném formuláři. Krajský výbor je povinen projednat přihlášku do 6 měsíců od doručení žádosti a nejpozději do 9 měsíců rozhodnout o přijetí nebo nepřijetí, přičemž v této lhůtě je oprávněn vyžadovat doplňující podklady a informace. Proti jeho rozhodnutí se lze odvolat k rozhodcovskému a smírčímu výboru.
Čl. 12 Podporovatelé
Každý, kdo se ztotožňuje s programovým směřováním Hnutí, se může stát se souhlasem krajského výboru podporovatelem Hnutí. Podporovatel je oprávněn být přiměřeně informován o činnosti Hnutí a může být pozván na jednání orgánu Hnutí; podporovateli však nepřísluší žádná jiná práva náležející registrovaným příznivcům ani členům Hnutí (zejm. právo hlasovat a spolurozhodovat) a ani jejich povinnosti (např. placení členského příspěvku, je-li vypsán). Podporovatelé se mohou takto přihlásit u krajské organizace či hlavní kanceláře Hnutí. Krajské organizace jsou povinny předávat hlavní kanceláři Hnutí seznamy svých podporovatelů. Zapojování podporovatelů do činnosti Hnutí má za cíl spolupráce s nečleny Hnutí a případně směřovat ke vzniku statusu v Hnutí.
HLAVA III. PRÁVA A POVINNOSTI
Čl. 13 Práva
Člen a registrovaný příznivec má právo v souladu s těmito stanovami:
a) na informace o činnosti Hnutí,
b) obhajovat a prosazovat své názory,
c) podílet se na projednávání záležitostí, týkajících se činnosti Hnutí, není-li stanoveno jinak,
d) podávat návrhy, stížnosti, dotazy a má právo být informován o jejich vyřízení či řešení
e) hlasovat a volit,
f) být volen a delegován do orgánů a funkcí ve Hnutí, není-li stanoveno jinak,
g) kandidovat za Hnutí a navrhovat kandidáty Hnutí pro volby do zastupitelských sborů,
h) na pozastavení členství v Hnutí v případech, kdy o to žádá, a
i) účastnit se jednání všech orgánů Hnutí, pokud se rozhoduje o jeho osobě, bez práva hlasovacího nevyplývá-li právo hlasovat z titulu funkce.
Čl. 14 Povinnosti
Člen a registrovaný příznivec je povinen:
a) podporovat politický a volební program Hnutí a podílet se na jeho prosazení,
b) vykonávat odpovědně funkce v Hnutí, do nichž byl zvolen,
c) dodržovat interní předpisy Hnutí přijaté v souladu se stanovami a respektovat jiná rozhodnutí orgánů Hnutí,
d) jsou-li vypsány, uhradit Hnutí členský příspěvek ve stanovené výši, a to nejpozději do 31. března příslušného roku, případně do 30 dnů od dne přijetí člena nebo registrovaného příznivce do Hnutí,
e) sdělit neprodleně písemně změnu údajů uvedených na své přihlášce,
f) oznámit neprodleně, že je proti němu na základě oficiálního postupu orgánů veřejné moci, vedeno řízení (disciplinární, trestní, správní nebo jiné řízení), jež může vyústit v rozhodnutí o jeho provinění a které může mít nepříznivý dopad na Hnutí, a
g) v případě kandidatury do kteréhokoli zastupitelského orgánu v České republice nebo na vyžádání předsednictva nebo dozorčí rady prokázat, že vyhovuje podmínkám uvedeným v čl. 6 stanov.
Čl. 15 Disciplinární delikty a sankce
1) Člen nebo registrovaný příznivec může být z Hnutí vyloučen, jestliže:
a) závažným způsobem porušil stanovy Hnutí,
b) svým chováním na veřejnosti či způsobem výkonu veřejné funkce nebo svého povolání (podnikání) opakovaně nebo závažně poškodil nebo ohrozil pověst Hnutí, zejména, nikoliv však výlučně tím, že
i) proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro spáchání úmyslného trestného činu nebo mu bylo sděleno obvinění ze spáchání disciplinárního či správního deliktu, nebo
ii) jepřímočinepřímospojovánsčinnostíosoby,protikterébylozahájenotrestnístíhání pro spáchání úmyslného trestného činu nebo jí bylo sděleno obvinění ze spáchání disciplinárního či správního deliktu;
c) přijme politickou funkci od konkurenčního politického subjektu bez souhlasu příslušného krajského výboru,
d) uvedl nepravdivé údaje v čestném prohlášení na své přihlášce nebo v doplňujících podkladech a informacích vyžádaných v souladu se stanovami, a
e) byl pravomocně odsouzen za trestný čin po dni vzniku členství nebo statusu.
2) Členství nebo status může být pozastaveno na dobu určitou, pokud:
a) se měl člen nebo registrovaný příznivec dopustit jednání popsaného v odst. 1 písm. a) až e), je-li toto dočasné opatření odůvodněno intenzitou a rozsahem provinění, nebo
b) bylo proti členovi nebo registrovanému příznivci zahájeno trestní nebo obdobné (přestupkové, disciplinární) řízení pro skutek nikoliv nevýznamný.
3) Návrh na vyloučení či pozastavení členství nebo statusu může podat krajský výbor u členů nebo registrovaných příznivců své organizace, celostátní výbor, dozorčí rada nebo společně skupina alespoň 10 členů či 30 registrovaných příznivců u jakéhokoli člena nebo registrovaného příznivce Hnutí; doručením návrhu rozhodcovskému a smírčímu výboru je zahájeno řízení o vyloučení či pozastavení členství nebo statusu. Rozhodcovský a smírčí výbor může řízení zahájit i bez návrhu.
4) Příslušný orgán o návrhu na vyloučení či pozastavení rozhodne a jeho rozhodnutí se doručuje navrhovateli a dotčené osobě, účinnosti nabývá dnem přijetí rozhodnutí. O zahájení řízení o vyloučení i pozastavení člena či registrovaného příznivce informuje rozhodcovský a smírčí výbor bez odkladu příslušnou krajskou organizaci, která dále informuje příslušnou oblastní, případně i místní organizaci.
5) Rozhodnutí rozhodcovského a smírčího výboru o pozastavení členství nebo statusu, nebylo-li vydáno na základě žádosti dotčené osoby, může dotčená osoba nebo navrhovatel rozhodnutí napadnout odvoláním k předsednictvu.
6) Rozhodnutí rozhodcovského a smírčího výboru o vyloučení člena nebo registrovaného příznivce může dotčená osoba nebo navrhovatel napadnout do 15 dnů od doručení odvoláním k předsednictvu, které má odkladný účinek.
7) Orgán, který vydal pravomocné rozhodnutí o pozastavení členství nebo statusu nebo o vyloučení člena nebo registrovaného příznivce, obnoví toto řízení na základě žádosti dotčené osoby, prokáže-li tato osoba, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které neexistovaly v době původního řízení nebo které dotčená osoba, jíž jsou ku prospěchu, nemohla v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivým, a to za předpokladu, že dotčená osoba podá tuto žádost do 3 měsíců od doby, kdy se o takových důvodech dozvěděla, nejpozději však do 3 let o právní moci dotčeného rozhodnutí.
8) V případě méně závažného provinění může rozhodcovský a smírčí výbor udělit dotčené osobě napomenutí.
HLAVA IV. ORGÁNY HNUTÍ A JEJICH PŮSOBNOST
Čl. 16 Rozhodování orgánů Hnutí
1) Orgány Hnutí jednají v souladu s jednacími řády a jsou ustanovovány podle volebních řádů; tyto řády jakožto interní normativní směrnice jsou přijímány celostátním výborem, není-li stanoveno jinak.
2) Předsednictvo a krajský výbor jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; ostatní orgány jsou schopny se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech jejich členů nebo delegátů, nestanoví-li jednací řád příslušných orgánů jinak, nejméně však tři osoby. Může-li se jednání Sněmu či sněmu zúčastnit každý člen či registrovaný příznivec Hnutí, je Sněm či sněm usnášeníschopný vždy, účastní-li se jej alespoň tři osoby. Podmínkou usnášeníschopnosti je dodržení pravidel pro svolání Sněmu či sněmu. V případě voleb jsou pravidla platnosti voleb totožná jako v případě usnášeníschopnosti dle věty první s výjimkou Sněmu.
3) Není-li orgán Hnutí usnášeníschopným dle odst. 2 tohoto článku, lze svolat náhradní jednání nejdříve za týden ode dne konání původního jednání, nezkrátí-li předsednictvo tuto lhůtu ve stavu nezbytné nutnosti. Náhradní jednání je schopné se usnášet i o volbách, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech členů nebo delegátů.
4) Předseda či místopředseda orgánu na vyšší úrovni má právo zúčastnit se jednání nižšího orgánu, hlasování se však účastní s hlasem poradním.
5) Jednání Sněmu je veřejné, nerozhodne-li Sněmv odůvodněných případech jinak. Jednání ostatních orgánů Hnutí jsou veřejná pouze v souladu s usnesením příslušného orgánu.
6) Pozvánka na jednání orgánu Hnutí je rozesílána v době určené jednacím řádem před jednáním orgánu Hnutí elektronickou cestou, ledaže člen orgánu požádá o jinou formu (telefonickou či poštou) obeznámení o termínu konání jednání orgánu Hnutí. Termín voleb předsedů a místopředsedů na jakékoliv úrovni či kandidátů do zastupitelských sborů a schválený volební řád musí být oznámeny členům, stanoví-li to volební řád, písemně nejméně 14 dní před konáním těchto voleb. Vnitrostranické volby kandidátů do zastupitelských sborů s výjimkou nominace lídra pro volby do příslušného zastupitelského sboru se nesmí konat dříve než 12 měsíců před termínem voleb do těchto sborů.
7) Za řádné svolání jednání orgánu Hnutí odpovídají předsedové těchto orgánů.
8) Funkční období členů volených orgánů Hnutí a volených funkcionářů je dvouleté; jejich působnost se prodlužuje výhradně do doby zvolení nových členů těchto orgánů a funkcionářů, a to nejvíce o 12 měsíců. Pokud ani v této době není člen orgánu či funkcionář nově zvolen, jeho funkční období posledním dnem této lhůty končí a jeho pravomoci dočasně přebírá orgán o stupeň vyšší s výjimkou předsednictva, jehož členové mohou být nahrazeni jedině volbou řádně svolaným Sněmem.
9) Každé rozhodnutí orgánu Hnutí, kterým se zasahuje do individuálních práv členů nebo registrovaných příznivců, musí být přiměřeně odůvodněno. Jiná rozhodnutíorgánu Hnutí mohou být odůvodněna, shledá-li to ve věci rozhodujícíorgán za potřebné.
10) Pokud tyto stanovy pojednávají o Parlamentu, o parlamentních klubech či o parlamentní úrovni, mají se dle povahy věci zpravidla na mysli zástupci Hnutí z řad poslanců, senátorů či členů Evropského parlamentu.
11) Přiznání práv zástupcům Hnutí dle těchto stanov je podmíněno existencí statusu nebo členství u dotčených zástupců Hnutí.
12) Pro jednání orgánů Hnutí distanční formou s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku se uplatní zvláštní pravidla určená Statutem pro jednání orgánů Hnutí distanční formou, jenž vydává celostátní výbor a která musí zajistit dodržení zásad transparentnosti, proporcionality, legitimity voleb a hlasování a dále garantovat v nejvyšší dosažitelné míře práva členů a registrovaných příznivců Hnutí.
Čl. 17 Oblastní organizace
1) Oblastní organizace je základní organizační jednotkou Hnutí, jež působí zpravidla na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, případně okresu, více okresů nebo správního obvodu hlavního města Prahy nebo více správních obvodů hlavního města Prahy a sdružuje všechny členy a registrované příznivce daného územního obvodu. Ve správním obvodu příslušné obce s rozšířenou působností, respektive správního obvodu hlavního města Prahy, může působit jen jedna oblastní organizace, ledaže předsednictvo udělí na základě odůvodněné žádosti příslušného krajského výboru výjimku z tohoto pravidla. O ustavení oblastní organizace včetně její územní působnosti informuje krajský výbor bez prodlení předsednictvo a hlavní kancelář Hnutí.
2) Oblastní organizaci tvoří vždy alespoň 6 členů. Členy oblastní organizace jsou členové a registrovaní příznivci Hnutí s trvalým bydlištěm v územním obvodu oblastní organizace, jímž vznikl vztah k příslušné krajské organizaci. Členem oblastní organizace může být i člen a registrovaný příznivce, jež nemá trvalý pobyt v obvodu oblastní organizace, avšak prokáže-li opodstatněný zájem na zařazení do oblastní organizace (čl. 11 odst. 1) .
3) Oblastní organizace vykonává svou působnost v záležitostech v území, ve kterém byla zřízena v rozsahu, v jakém ji nevykonává jiná oblastní či místní organizace v území příslušného kraje, jehož jsou obě součástí.
4) Oblastní organizace je součástí příslušné krajské organizace. O ustavení či rozpuštění oblastní organizace rozhoduje krajský výbor na návrh nejméně 6 členů z příslušného obvodu anebo z vlastního podnětu. Krajský výbor může ze závažných důvodů rozpustit oblastní organizace či změnit její územní působnost. Rozhodnutí krajského výboru dle tohoto odstavce může přezkoumat předsednictvo.
5) Oblastní sněm zejména:
a) volí a odvolává předsedu a 1. místopředsedu oblastní organizace, kteří jsou z titulu své funkce delegáty krajského sněmu, a další členy oblastního výboru,
b) navrhuje kandidáty do funkcí na vyšší úrovni v Hnutí a kandidáty do zastupitelských sborů,
c) sestavuje kandidátní listinu do obecních zastupitelstev tam, kde není ustavena místní organizace, případně může uplatnit z vážných důvodů námitky vůči kandidátce, kterou sestavila místní organizace, přičemž o námitkách rozhoduje krajský výbor,
d) může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti oblastní organizace, ledaže se jedná o záležitosti ustavené místní organizace,
e) deleguje delegáty na krajský sněm podle klíče stanoveného krajským výborem (čl. 18 odst. 3),
6) Oblastní sněm svolává podle potřeby předseda oblastní organizace zpravidla jednou za čtyři měsíce. Na žádost alespoň jedné třetiny členů oblastní organizace, krajského výboru či předsednictva je rovněž předsedou do jednoho týdne svolán sněm oblastní organizace. Pokud předseda sněm členů oblastní organizace nesvolá, svolá jej předseda krajského výboru nejdéle do 15 dnů po uplynutí lhůty; neučiní-li tak, svolá jej předsednictvo.
7) Oblastní výbor schvaluje předvolební koalice na místní úrovni; k těmto rozhodnutím může krajský výbor vyjádřit svůj nesouhlas anebo mohou být zrušena předsednictvem. Oblastní výbor je oprávněn se vyjádřit k dojednávaným povolebním koalicím a kandidátům na funkce v obecní radě.
8) Klesne-li počet členů oblastní organizace pod stanovenou hranici, krajský výbor neprodleně informuje o této skutečnosti předsednictvo prostřednictvím hlavní kancelář Hnutí. Předsednictvo na svém dalším jednání rozhodne o dalším postupu.
Čl. 17a Místní organizace
1) Místní organizaci je součástí příslušné oblastní organizace a lze ji ustanovit rozhodnutím krajského výboru na žádost alespoň 3 členů v územním obvodu obce (města, městské části či městského obvodu).
2) Místní organizaci tvoří vždy alespoň 3 členové. Členy místní organizace jsou členové a registrovaní příznivci Hnutí s trvalým bydlištěm v územním obvodu místní organizace, jímž vznikl vztah k příslušné krajské organizaci. Členem místní organizace může být i člen a registrovaný příznivce, jež nemá trvalý pobyt v obvodu místní organizace, prokáže-li opodstatněný zájem na zařazení do místní organizace (čl. 11 odst. 1 stanov).
3) Místní sněm
a) sestavuje kandidátní listinu pro komunální volby,
b) projednává podstatné záležitosti místní úrovně,
c) volí a odvolává svého předsedu, který je z titulu své funkce delegátem krajského sněmu, 1. místopředsedu a další členy místního výboru,
4) Krajský výbor může ze závažných důvodů rozpustit místní organizaci. Rozhodnutí krajského výboru dle tohoto odstavce může přezkoumat předsednictvo.
5) Klesne-li počet členů místní organizace pod stanovenou hranici, oblastní výbor neprodleně informuje o této skutečnosti předsednictvo prostřednictvím hlavní kanceláře Hnutí.Předsednictvo na svém dalším jednání rozhodne o dalším postupu.
Čl. 18 Krajská organizace
1) Krajská organizace je organizační jednotkou Hnutí s obvodem působnosti na území kraje s právem hospodaření na území kraje. Plní působnost oblastní a místní organizace v místech, kde nedošlo k jejich ustavení. V jejím čele stojí předseda, který je zároveň členem celostátního výboru Hnutí, jehož zastupují v pořadí zvolení místopředsedové krajské organizace. Ustavení krajské organizace schvaluje předsednictvo.
2) Krajský výbor rozhoduje o zřízení oblastních organizací či místních organizací.
3) Krajský výbor svolá krajský sněm podle potřeby nebo dle rozhodnutí předsednictva, zpravidla jednou za rok. Krajský sněm tvoří delegáti určení dle klíče stanoveného s dodržením pravidel poměrného zastoupení (dále jen „Volení delegáti“), a dále delegáti ze stanov. Krajský výbor určí klíč v poměru alespoň 1 Volený delegát na 3 členy, ledaže předsednictvo udělí souhlas důvodně k jinému klíči při zachování zásad proporcionality a reprezentace.
4) Jednání mimořádného krajského sněmu svolá předseda krajské organizace na žádost předsednictva, krajského výboru nebo na žádost alespoň jedné poloviny oblastních organizací, přijatých na sněmech oblastních organizací. Pokud předseda krajské organizace krajský sněm nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, svolá jej člen krajského výboru určený jednacím řádem, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předsednictvo.
5) Krajský sněm:
a) volí a odvolává z řad členů a registrovaných příznivců Hnutí členy krajského výboru;
i) jsou-li v kraji zřízeny oblastní organizace, může krajský sněm rozhodnout, že za členy krajského výboru nominují oblastní organizace svého předsedu nebo 1. místopředsedu,
ii) přestane-li být některý z takto nominovaných členů krajského výboru předsedou nebo 1. místopředsedou oblastní organizace, bez dalšího zaniká jeho funkce člena krajského výboru včetně krajského předsednictva (je-li jeho členem) a novým členem krajského výboru se stává nový předseda, případně nový 1. místopředseda dotčené oblastní organizace ;
podrobnosti může určit jednací a volební řád.
b) volí z řad členů krajského organizace předsedu a 1. místopředsedu krajské organizace, případně další členy krajského předsednictva,
c) sestavuje kandidátní listinu do krajského zastupitelstva a Parlamentu České republiky a navrhuje kandidáty do jiných zastupitelských sborů, případně vyslovuje podporu Hnutí těmto kandidátům; schválení těchto kandidátních listin přísluší, ledaže stanovy určují jinak, předsednictvu, přičemžkrajský sněm může delegovat usnesením sestavení a schválení kandidátní listiny na krajský výbor,
d) schvaluje zprávu o činnosti krajské organizace,
e) schvaluje zprávu o hospodaření krajské organizace, byly-li jí svěřeny vlastní prostředky k využití,
f) volí a odvolává kandidáty a jejich náhradníky za příslušný kraj do orgánů na republikové úrovni (předsednictva, rozhodcovského a smírčího výboru, dozorčí rady, celostátního výboru) v počtu daných stanovami či jinými předpisy Hnutí,
g) volí delegáty a případně náhradníky za příslušný kraj na jednání Sněmu podle klíče stanoveného předsednictvem, a
h) může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti krajské organizace.
6) Krajské předsednictvo je výkonným orgánem krajské organizace v období mezi jednáními krajského výboru. Krajské předsednictvo svolává předseda krajské organizace zpravidla jednou za měsíc. Jeho členové jsou vždy předseda a 1. místopředseda krajské organizace, případně další členové, kteří jsou z titulu své funkce členy krajského výboru. Uvolní-li se funkce člena krajského předsednictva v době mezi krajskými sněmy, zvolí krajský výbor ze svých členů člena do uvolněné funkce, neusnese-li se krajský sněm jinak.
7) Krajský výbor je výkonným orgánem krajské organizace, který koordinuje činnost oblastních organizací na území příslušného kraje. Krajský výbor připravuje podklady pro jednání krajského sněmu a plní jeho usnesení.
8) Jednání krajského výboru se s hlasem poradním účastní zástupce krajských zastupitelů za Hnutí a členové Parlamentů zvolení za Hnutí STAN příslušného kraje.
9) Krajský výbor řídí činnost krajské organizace a vykonává právo hospodaření na území kraje dle schváleného rozpočtu. Krajský výbor uděluje status registrovaného příznivce žadatelům a vyjadřuje se v členských otázkách na žádost či sám iniciativně k celostátním orgánům Hnutí. Předseda krajské organizace stojí v čele krajského výboru a zpravidla předsedá schůzi krajského výboru a krajského sněmu a zabezpečuje přípravu podkladů pro jejich jednání, zabezpečuje plnění usnesení orgánů Hnutí a jedná navenek za krajskou organizaci v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy Hnutí; jednáním může pověřit jakéhokoliv místopředsedu krajské organizace.
10) Krajský výbor může přenést část svých pravomocí na krajské předsednictvo a upravit způsob jeho jednání, usnese-li se na tom alespoň tří pětinová většina všech členů krajského výboru.
11) Krajský výbor jmenuje hospodáře krajské organizace, který odpovídá za hospodaření s majetkem Hnutí svěřeným krajské organizaci, za dodržení rozpočtu krajské organizace, za řádné vyúčtování příjmů a výdajů krajské organizace a za dodržení dalších účetně-hospodářských pravidel.
12) Krajský výbor se schází nejméně jednou za tři měsíce a svolává jej předseda krajské organizace, případně jím pověřený místopředseda.
13) Jednání krajského výboru svolá předseda krajské organizace na žádost alespoň jedné třetiny jeho členů anebo předsednictva. Pokud předseda krajské organizace krajský výbor nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, svolá jej do 15 dnů od obdržení žádosti člen krajského výboru určený jednacím řádem; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předsednictvo.
14) Krajský výbor může ve výjimečných a odůvodněných případech změnit pořadí kandidátní listiny do zastupitelských sborů sestavené oblastními nebo místními organizacemi, anebo rozhodnout ve výjimečných případech o opakování sněmu nebo jednání orgánu, který o nominaci rozhodoval; v případě, kdy toto rozhodnutí není akceptováno dotčenou organizací, rozhodne s konečnou platností anebo v případě rizika prodlení ihned předsednictvo.
15) Vyjádří-li krajský výbor nesouhlas s předvolební nebo povolební koalicí na místní úrovni anebo s návrhem kandidáta/ů Hnutí do obecní rady, předloží neprodleně své odůvodnění nesouhlasu předsednictvu.
16) Krajský výbor má právo navrhovat krajskému sněmu kandidáty do krajského zastupitelstva, jakož i do dalších zastupitelských sborů. Krajský výbor schvaluje předvolební a povolební koalice na krajské úrovni a kandidáty Hnutí do rady kraje, pokud tak neučiní krajský sněm; tato rozhodnutí mohou být ve výjimečných případech zrušena předsednictvem.
17) Kandidáty do Senátu navrhuje krajský výbor krajské organizace, v jejímž územním obvodu žije většina občanů senátního volebního obvodu; před svým rozhodnutím návrh konzultuje s jinou dotčenou krajskou organizaci.
Čl. 19 Celostátní výbor
1) Celostátní výbor je složen z předsedů krajských organizací, které v případě jejich nepřítomnosti zastupují místopředsedové krajských organizací v pořadí dle zvolení, dále z členů zvolených Sněmem a členů z titulu své funkce, kterými jsou všichni členové předsednictva a další osoby, stanoví-li tak tyto stanovy.
2) V případě, že člen celostátního výboru z titulu své funkce svou funkci pozbude, stává se automaticky členem celostátního výboru nový člen v této funkci.
3) S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání celostátního výboru:
a) předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
b) předseda dozorčí rady,
c) ředitel hlavní kanceláře Hnutí, a
d) další hosté na základě pozvání předsedy Hnutí.
4) Celostátní výbor:
a) schvaluje volebního lídra celostátních voleb, lídry krajských kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny a kandidátních listin pro krajské volby a dále krajským výborem navržené kandidáty pro volby do Senátu, uvedené platí i pro koaliční formu volební účasti Hnutí,
b) schvaluje kandidáta na prezidenta, kandidáty do vlády České republiky, předsednictva obou komor Parlamentu České republiky a do dalších významných ústavních funkcí za Hnutí a navrhuje jejich odvolání,
c) schvaluje kandidátní listinu anebo kandidáty za Hnutí pro volby do Evropského parlamentu,
d) má samostatnou finanční pravomoc v rámci předsednictvem schváleného rozpočtu,
e) schvaluje statuty orgánů Hnutí, jednací a volební řády s výjimkou jednacího a volebního řádu Sněmu,
f) může určit výši příspěvků členů a registrovaných příznivců, jež musí být zásadně stejná pro obě skupiny osob. Studentům, rodičům na mateřské dovolené a seniorům může výši příspěvků snížit oproti ostaním členům a registrovaným příznivcům.
g) schvaluje klíč navržený předsednictvem pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
h) schvaluje v rámci Sněmem schválených zásad politický a volební program Hnutí, a
i) schvaluje na návrh předsednictva členy legislativní rady Hnutí a z jejich řad předsedy těchto poradních orgánů Hnutí.
5) Jednání celostátního výboru svolá a řídí předseda Hnutí. Předseda Hnutí svolá též jeho jednání na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních organizací či krajských výborů nebo krajských sněmů. Pokud předseda Hnutí celostátní výbor nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, svolá jej do 15 dnů ode dne doručení žádosti člen výboru určený jednacím řádem; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předseda rozhodcovského a smírčího výboru.
Čl. 20 Sněm
1) Sněm je nejvyšším orgánem Hnutí.
2) Delegáty Sněmu s hlasem rozhodujícím jsou:
a) delegáti nebo jejich náhradníci zvolení krajskými organizacemi podle klíče stanoveného celostátním výborem,
b) členové předsednictva, členové Parlamentu a krajského zastupitelstva zvoleni za Hnutí, a
c) členové Hnutí, které předsednictvo po souhlasu rozhodcovského a smírčího výboru svým rozhodnutím jmenovalo za delegáty.
3) Účastníky Sněmu s hlasem poradním jsou členové rozhodcovského a smírčího výboru a dozorčí rady, dále ředitel hlavní kanceláře Hnutí a předsedové odborných komisí a významní představitelé veřejného života na pozvání předsednictva Hnutí.
4) Sněm svolává předsednictvo Hnutí zpravidla jednou za rok, nejméně však jednou za dva roky.
5) Sněm svolá předsednictvo na žádost nejméně jedné poloviny krajských sněmů, dozorčí rady anebo rozhodcovského a smírčího výboru. Pokud předsednictvo Sněm nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá jej předseda Hnutí; neučiní-li tak, svolá jej pak bez prodlení předseda rozhodcovského a smírčího výboru.
6) Termín, místo konání, návrh programu a klíč pro volbu delegátů stanoví předsednictvo s cílem zajistit co nejširší účast členské základny na Sněmu. Hlavní kancelář Hnutí zajišťuje organizaci konání Sněmu.
7) Sněm:
a) volí a odvolává z řad členů Hnutí předsedu, místopředsedy Hnutí a dále volené členy předsednictva, v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
b) volí a odvolává členy a náhradníky rozhodcovského a smírčího výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
c) volí a odvolává členy a náhradníky dozorčí rady v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
d) volí a odvolává volené členy celostátního výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu, nejvýše však v počtu 14 volených členů,
e) schvaluje politický a volební program, případně alespoň jejich zásady,
f) schvaluje třípětinovou většinou stanovy a jejich změny,
g) schvaluje statut rozhodcovského a smírčího výboru,
h) schvaluje zprávu předsednictva o činnosti a hospodaření Hnutí,
i) schvaluje jednací, volební a hlasovací řád Sněmu,
j) bere na vědomí zprávu rozhodcovského a smírčího výboru a dozorčí rady, a
k) rozhoduje tří pětinovou většinou o rozpuštění Hnutí, sloučení s jinou politickou stranou a politickým hnutím nebo přeměně Hnutí.
Čl. 21 Předsednictvo
1) Předsednictvo je nejvyšším orgánem Hnutí mezi konáním Sněmů, které je plně odpovědné za činnost Hnutí (statutární orgán). Předsednictvo je složeno z volených členů předsednictva v počtu určených rozhodnutí Sněmu a dále z členů z titulu funkce, kterými jsou zástupci jednotlivých klubů v Parlamentu České republiky a Evropském parlamentu a další, o nichž tak stanoví jednací řád Hnutí
2) Předsednictvo plní působnost orgánů krajské organizace v krajích, kde nebyla ustavena krajská organizace.
3) Předsednictvo se schází podle potřeby v intervalu ne delším, než jednou měsíčně a svolává jej předseda Hnutí, který řídí jeho jednání.
4) Jednání předsednictva dále svolá předseda Hnutí na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních organizací či krajských výborů nebo krajských sněmů či alespoň jedné třetiny členů předsednictva. Pokud předseda Hnutí předsednictvo nesvolá do jednoho týdne ode dne doručení žádosti,svolá jej do 15 dnů od doručení žádosti člen předsednictva určený jednacím řádem; neučiní-li tak, svolá jej bez prodlení předseda rozhodcovského a smírčího výboru.
5) S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání předsednictva:
a) předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
b) předseda dozorčí rady,
c) ředitel hlavní kanceláře Hnutí,
d) předseda legislativní rady Hnutí,
e) členové vlády jmenovaní za Hnutí a
f) hosté pozvaní předsedou Hnutí.
6) Předsednictvo:
a) je oprávněno jednat jménem Hnutí jakostatutární orgán,
b) zřizuje hlavní kancelář Hnutí a schvaluje její organizační řád, jmenuje a odvolává ředitele hlavní kanceláře Hnutí a ekonoma Hnutí a stanovuje pravidla jejich činnosti,
c) schvaluje ustavení či zrušení krajské organizace,
d) může rozpustit oblastní nebo místní organizaci, klesne-li její počet členů pod stanovenou hranici,
e) předkládá Sněmu zprávu o činnosti a hospodaření Hnutí,
f) schvaluje rozpočet Hnutí a po schválení dozorčí radou určuje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
g) schvaluje výroční finanční zprávu a účetní závěrku Hnutí,
h) navrhuje celostátnímu výboru klíč pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
i) schvaluje rozpočtová pravidla Hnutí a pravidla hospodaření,
j) schvaluje kandidátní listiny pro volby do krajských zastupitelstev a Poslanecké sněmovny s právem ve výjimečných a odůvodněných případech po konzultaci s krajským výborem rozhodnout o opakování volby nebo provádět změny, které mají konečnou platnost,
k) má právo po konzultaci s krajským výborem a dotčenou oblastní organizací zasáhnout do kandidátní listiny pro komunální volby,
l) má právo navrhovat kandidáty do zastupitelských sborů, vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí, anebo případně vyslovovat těmto kandidátům podporu Hnutí,
m) rozhoduje o zřízení odborných komisí na republikové úrovni a jmenuje předsedu příslušné komise,
n) může rozhodnout s konečnou platností o schválení předvolební a povolební koalice na místní a krajské úrovni a o kandidátech Hnutí do obecní krajské rady,
o) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí krajského výboru neustavit oblastní organizaci,
p) vyslovuje souhlas s udělením výjimky pro získání členství v případě nesplnění obecné dvou leté lhůty trvání statusu,
q) rozhoduje jako odvolací orgán v řízeních o pozastavení členství nebo statusu či o vyloučení člena nebo registrovaného příznivce,
r) navrhuje celostátnímu výboru členy legislativní rady Hnutí a jejího předsedu, a
s) rozhoduje o všech záležitostech celostátního významu, které nejsou stanovami vyhrazeny jinému orgánu Hnutí.
Čl. 22 Dozorčí rada
1) Dozorčí rada je kontrolním a revizním orgánem Hnutí, který se zřizuje na republikové úrovni, a kterýdohlíží na hospodářskou a správní činnost na příslušné úrovni a na dodržování obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů Hnutí.
2) Dozorčí rada dále:
a) vyšetřuje stížnosti členů, registrovaných příznivců, členů orgánů Hnutí a orgánů Hnutí na porušení obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů Hnutí ze strany členů, registrovaných příznivců, členů orgánů Hnutí nebo orgánů Hnutí,
b) provádí kontrolu nad přijímáním darů a je oprávněna udělovat pokyny k vrácení přijatých darů; dozorčí rada může pověřit přípravou podkladů ke kontrole hlavní kancelář Hnutí,
c) je oprávněna požadovat od členů, registrovaných příznivců, členů orgánů Hnutí a orgánů Hnutí vysvětlení a doložení informací a podkladů za účelem prověření, zda jednají v souladu s obecně závaznými právními předpisy a předpisy Hnutí,
d) schvaluje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru, a
e) informuje předsednictvo a celostátní výbor o výsledcích své kontrolní činnosti.
3) Dozorčí rada se řídí statutem dozorčí rady, který schvaluje celostátní výbor a ze svého středu volí a odvolává předsedu.
4) Předseda dozorčí rady překládá zprávu dozorčí rady Sněmu zpravidla jednou ročně, případně v delším intervalu nekonal-li se v mezidobí Sněm.
5) Členové dozorčí rady jsou oprávněni se účastnit zasedání všech orgánů Hnutí.
6) Dozorčí rada je volena Sněmem v počtu jím určeném, nejméně však pětičlenném.
7) V případě, že se uvolní místo člena v dozorčí radě, rozhodne celostátní výbor o doplnění chybějícího člena na přechodnou dobu do doby zvolení nového složení dozorčí rady Sněmem.
8) Členové, registrovaní příznivci, členové orgánů a orgány Hnutí jsou povinni poskytovat dozorčí radě součinnost a na vyžádání jí poskytnout informace a předložit listiny a doklady.
Čl. 23 Rozhodcovský a smírčí výbor
1) Rozhodcovský a smírčí výbor se zřizuje na republikové úrovni. Není-li stanoveno jinak může své rozhodnutí dle odst. 2 a 3 tohoto článku přezkoumat pouze sám rozhodcovský a smírčí výbor anebo tří pětinovouvětšinou Sněm.
2) Rozhodcovský a smírčí výbor:
a) je rozhodčím a smírčím orgánem Hnutí, rozhoduje ve sporech mezi členy, orgány a organizačními jednotkami Hnutí,
b) plní roli obecného odvolacího orgánu Hnutí, není-li výslovně uveden jiný orgán, v případě, kdy stanovy připouští opravný prostředek vůči rozhodnutím orgánů Hnutí,
c) řídí se jednacím řádem, který schvaluje Sněm, a
d) ze svého středu volí a odvolává předsedu.
3) Rozhodcovský a smírčí výbor dále:
a) závazně vykládá stanovy Hnutí,
b) rozhoduje o vyloučení a napomenutí člena Hnutí, či stížnosti proti zániku členství z titulu rozpuštění organizace ,
c) rozhoduje o pozastavení členství a o odvolání žadatele o udělení statusu proti rozhodnutí krajského výboru.
4) Předseda rozhodcovského a smírčího výboru překládá zprávu rozhodcovského a smírčího výboru Sněmu zpravidla jednou ročně, případně v delším intervalu, nekonal-li se v mezidobí Sněm.
5) Rozhodcovský a smírčí výbor dále rozhodnutím pozastaví platnost usnesení orgánu Hnutí, které je v rozporu s vnitřními předpisy Hnutí nebo obecně závaznými právními předpisy. Z jiných důvodů nemůže platnost usnesení orgánu Hnutí pozastavit. Zároveň vyzve orgán, který toto usnesení přijal, k jeho zrušení či změně; nevyhoví-li dotčený orgán Hnutí, rozhodne o jeho platnosti s konečnou platností rozhodcovský a smírčí výbor, ledaže ten požádá o rozhodnutí v této otázce celostátní výbor.
6) Rozhodcovský a smírčí výbor je volený Sněmem s počtem členů v rozmezí pět až devět.
7) V případě, že se uvolní místo člena v rozhodcovském a smírčím výboru, rozhodne celostátní výbor o doplnění chybějícího člena na přechodnou dobu do doby zvolení nového složení rozhodcovského a smírčího výboru Sněmem.
HLAVA V. USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH FUNKCIONÁŘÍCH HNUTÍ A PORADNÍCH ORGÁNECH HNUTÍ
Čl. 24 Předseda Hnutí
1) Předseda Hnutí je jeho nejvyšším reprezentantem.
2) Předseda Hnutí svolává Sněm, předsednictvo a celostátní výbor a předsedá jim. Předseda Hnutí řídí a koordinuje činnost předsednictva.
Čl. 25 Místopředsedové Hnutí
1) Místopředsedové Hnutí zastupují předsedu v jeho nepřítomnosti a vykonávají úkoly z pověření předsednictva.
2) Počet místopředsedů Hnutí určuje Sněm; zvolen však musí být nejméně první místopředseda.
3) První místopředseda je zástupcem předsedy, v době nepřítomnosti předsedy přebírá všechna práva a povinnosti v souladu se stanovami.
4) Volba místopředsedů se provádí tak, že se nejprve volí první místopředseda, a poté ostatní místopředsedové, jsou-li voleni.
Čl. 26 Hlavní kancelář, ředitel a ekonom Hnutí
1) Hlavní kancelář poskytuje veškerý servis Hnutí, celostátním orgánům Hnutí a koordinuje činnost krajských tajemníků, eviduje závazný seznam členů a registrovaných příznivců Hnutí a dále seznam oblastních organizací a místních organizací s vymezením jejich územní působnosti, který je závazný.
2) Ředitele hlavní kanceláře Hnutí jmenuje a odvolává předsednictvo. Ředitel hlavní kanceláře Hnutí:
a) řídí činnost hlavní kanceláře Hnutí,
b) vystupuje a jedná jménem Hnutí v majetkových, hospodářských, pracovněprávních a obdobných vztazích v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,
c) navrhuje předsednictvu ke schválení organizační řád hlavní kanceláře Hnutí,
d) zabezpečuje realizaci usnesení předsednictva a dalších orgánů Hnutí,
e) má právo kontrolovat plnění usnesení celostátních orgánů Hnutí na nižších úrovních, a
f) plní další úkoly určené předsednictvem.
3) Ekonoma Hnutí jmenuje a odvolává předsednictvo. Ekonom Hnutí:
a) odpovídá za řádné financování a hospodaření Hnutí,
b) je odpovědný za řádné vedení účetní evidence, za svěřené prostředky a vypracovává zprávy o financování a hospodaření Hnutí, a
c) předkládá předsednictvu návrh rozpočtu Hnutí.
Čl. 27 Poradní orgány Hnutí, koordinační rada a legislativní rada Hnutí
1) Poradními orgány Hnutí jsou legislativní rada, jmenovaná na návrh předsednictva celostátním výborem Hnutí, dále odborné komise, komise předsednictva, jmenované předsednictvem Hnutí, a dále kluby zastupitelů na všech úrovních, jejichž členy mohou být nejméně tři zastupitelé zvolení za Hnutí.
2) Odborné komise připravují politický a volební program Hnutí. Návrh programu odborné komise projedná s předsednictvem, případně spolu s dalším zástupcem odborné komise, předseda odborné komise.
3) Kluby mohou volit své předsedy, kteří svolávají a řídí jejich zasedání, a mají-li více než pět členů volí i místopředsedu či místopředsedy klubu. Náplní jednání klubu jsou zejména záležitosti související s výkonem mandátu, návrhy a stanoviska orgánů Hnutí, koordinace postupu svých členů a přijímání stanovisek nebo doporučení pro další postup klubu zastupitelů.
4) Hnutí pravidelně koordinuje svou činnost s dalšími politickými subjekty, spolky, osobnostmi, místními iniciativami a nezávislými komunálními politiky. Za tímto účelem svolává konference, na něž jsou pozváni zástupci Hnutí, místní a krajské samosprávy, státní správy a významní odborníci.
5) Legislativní rada Hnutí je poradní orgán Hnutí, který připravuje a koordinuje legislativní činnost Hnutí, předkládá iniciativní legislativní návrhy a poskytuje odborný legislativní servis parlamentním klubům a klubům krajských zastupitelů.
6) Čl. 28 Spolupráce s mSTAN
7) Hnutí zaměřuje svou činnost rovněž na mladou generaci, s níž spolupracuje prostřednictvím spolku mSTAN, z.s., IČO: 043 847 92.
8) Předseda mSTAN je z titulu své funkce členem celostátního výboru s hlasovacím právem.
9) S mSTAN spolupracují rovněž krajské organizace Hnutí.
HLAVA VI. USTANOVENÍ O HOSPODAŘENÍ HNUTÍ
Čl. 29 Zásady hospodaření
1) Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
2) S majetkem Hnutí hospodaří na základě schváleného rozpočtu a vnitřních předpisů předsednictvo.
3) Roční rozpočet Hnutí a jeho změny v průběhu roku schvaluje předsednictvo.
4) Rozpočet Hnutí na rok musí být konstruován vždy jako vyrovnaný nebo přebytkový, ledaže z důvodu konání voleb bude přijat rozpočet deficitní se zajištěním financování schodku.
5) Vnitřní předpisy pro nakládání s majetkem Hnutí schvaluje předsednictvo.
6) Příjmy Hnutí jsou vytvářeny výhradně na základě ustanovení příslušného zákona.
7) Celostátní výbor rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení Hnutí, nejedná-li se o případ likvidace podle Zákona. Není-li výše uvedené rozhodnutí celostátního výboru učiněno, připadá majetkový zůstatek plynoucí z likvidace majetku a závazků v případě zrušení Hnutí předsednictvem vybrané nadaci (nadačnímu fondu) podporující obranu a rozvoj lidských práv a svobod.
Čl. 30 Příjmy a výdaje Hnutí
1) Příjmy Hnutí tvoří:
a) příspěvky ze státního rozpočtu České republiky, pokud je stanoví nebo připouští Zákon,
b) příspěvky členů a registrovaných příznivců,
c) dary, dědictví a bezúplatná plnění,
d) příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku,
e) úroky z vkladů,
f) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
g) zápůjčky a úvěry, pokud je Zákon připouští, a
h) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob v souladu se Zákonem.
2) Výdaje Hnutí jsou zejména, nikoliv však výlučně:
a) existující splatné závazky vůči věřitelům,
b) náklady spojené s plněním zákonných povinností Hnutí, zejména s vedením účetnictví, zpracováním výroční zprávy a s jejím ověřením auditorem,
c) nezbytné výdaje na činnost Hnutí, zejména mzdy zaměstnanců Hnutí, nájemné a cestovné spojené s jednáním orgánů Hnutí a náklady na provoz kanceláří, na získávání a předávání informací, pořízení nezbytného majetku Hnutí,
d) náklady na volby a volební kampaň,
e) účelné náklady na rozvoj činnosti Hnutí, zejména vydavatelskou, přednáškovou a osvětovou činnost, a
f) dary nadacím, nadačním fondům, obecně prospěšným společnostem a jiným právnickým osobám, které nejsou založeny za účelem dosažení zisku.
3) Hnutí trvale udržuje svou ekonomickou nezávislost na podnikatelských subjektech i jakýchkoliv zájmových skupinách.
HLAVA VII. USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Čl. 31 Ustanovení přechodná
Volba těch registrovaných příznivců, nesplňující nově podmínku členství podle těchto stanov, zůstává nedotčena; jejich volební období končí podle pravidel těchto stanov (zejména uplynutím volebního období).
Čl. 32 Ustanovení závěrečná
1) Právní osobnost má pouze Hnutí jako celek.
2) V případě zrušení Hnutí jiným způsobem než sloučením s jiným politickým hnutím nebo politickou stranou vstupuje Hnutí do likvidace.
3) V případě dobrovolného rozpuštění Hnutí likvidátora jmenuje a odvolává předsednictvo.
4) Účinnosti tyto stanovy nabývají dnem registrace Ministerstvem vnitra ČR.
V Olomouci dne 6. dubna 2024
za správnost Vít Rakušan, v. r. předseda Hnutí
Příloha č. 1
Hodnotové desatero hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
My, členové a registrovaní příznivci hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN), při vědomí článku 2 stanov našeho Hnutí, upravujícího programové cíle – poslání Hnutí, přijímáme toto základní ideové vymezení postavení našeho Hnutí na české politické scéně:
1. ZÁKLADY EVROPY A NAŠEHO STÁTU
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) jsou politickým hnutím, které ve svých programových dokumentech vychází z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy, plně se hlásí k ideálům evropské otevřenosti, humanismu a mravnosti, čerpající z odkazu vzniku samostatného státu, založeného na rovnosti mužů, žen a příležitostí. Vyznáváme sekularizovaný stát, v němž platí svoboda vyznání, a zároveň žádné náboženství ani církev nemá podíl na státní moci.
2. SVOBODNÝ ČLOVĚK A SVOBODNÁ SPOLEČNOST
Základní hodnotou pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Věříme proto ve společenské uspořádání, v němž veřejná moc reguluje náš každodenní život a svobodu v nezbytně nutné míře. Lidský život a svoboda jsou hodny nejvyšší ochrany. Svoboda výchovy, vzdělávání, vědy, univerzit a lidského myšlení obecně tvoří základy svobodné evropské společnosti. Lidská práva a svobody jsou klíčovou součástí našeho ústavního pořádku.
3. PEVNÉ MEZINÁRODNÍ UKOTVENÍ
Hnutí přispívá zajištění důstojného a respektovaného místa České republiky ve světě a k posilování spolupráce členských států Evropské unie. Jen pevná opora v euro-atlantické spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země. Budoucnost Evropy se musí opírat o zodpovědnost členských států EU, jejich spolupráci a solidaritu a vycházet z výrazného ztotožnění občanů jednotlivých zemí se zásadními kroky Evropské unie.
4. DECENTRALIZACE STÁTU A SAMOSPRÁVA
Cílem činnosti Hnutí STAN je vytvoření fungujícího státu, vznikajícího zezdola, jenž se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Svoboda člověka plyne i z jeho práva podílet se na spolurozhodování v rámci demokratického způsobu vlády. Svobodná obec je pro nás pilíř státu, v níž se rozvíjí mezilidské vztahy, sounáležitost a ochrana tradic.
5. INDIVIDUÁLNÍ ODPOVĚDNOST
Základní uspořádání státu má odrážet hledisko zodpovědného občana, jenž se musí o život svůj a své rodiny postarat sám. Pokud problémy, jimž čelí, však přesahují schopnosti a možnosti jeho a jeho rodiny, je povinna mu pomoci jeho obec a je-li to i nad její možnosti pak kraj (region). Teprve až v poslední řadě je povinován zakročit ve prospěch občana stát. Starostové a nezávislí proto vyznávají toto členění naší odpovědnosti za sebe sama a naše blízké:
občan/rodina l obec/kraj l stát
6. PRÁVNÍ STÁT A ROVNOST
Hnutí usiluje o důvěru v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Nelze-li právo vymoci, jsou podkopány samotné základy státu. Výkon občany svěřené státní moci je vždy podřízen principům právního státu, respektu k zákonům, kterému podléhá i stát samotný. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti a staví na zásadě rovných příležitostí, ale i povinností, jakož i odpovědnosti každého jednotlivce.
7. OCHRANA VLASTNICTVÍ A SOLIDARITA
Nedotknutelnost soukromého vlastnictví je klíčová pro fungování státu a svobodného trhu. Opíráme se o solidaritu společenství zodpovědných občanů pro zajištění důstojného života všech, zejména v tíživých životních situacích, přístupu ke vzdělání, ochraně zdraví, pomoci ve stáří.
8. ŠETRNOST
V přístupu ke zdrojům, ať přírodním či ekonomickým, se opíráme o zásadu šetrnosti s cílem předat budoucím generacím příznivé životní prostředí. Prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky a v oblasti administrativy potírání zbytečné byrokracie.
9. SLUŽBA OBČANŮM
Hnutí pojímá výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí. Prosazujeme průhlednost veřejného života, informovanost občanů, potírání korupce a zneužívání moci. Na veřejné funkce budeme prosazovat sebevědomé občany, kteří dokáží převzít zodpovědnost za sebe, svou rodinu, zaměstnance či společnost.
10. SPOJOVAT, NE ROZDĚLOVAT
Je naší povinností pojmenovávat i tíživé společenské problémy bez příkras, s důvěrou v rozum a odpovědnost občanů. Náš přístup k výkonu svěřených funkcí je spojovat, ne rozdělovat. Při spolupráci s programově blízkými partnery, ale i ve sporech s protivníky vždy ctíme svobodnou politickou soutěž.