27.10.2026
Vláda přesouvá účet za své sliby na občany. Starostové požadují zastavení zadlužování, navrhují větší svobodu při spoření na stáří
Starostové na jednání Rozpočtového výboru upozornili na varování Národní rozpočtové rady před zhoršujícím se stavem veřejných financí. Odmítají, aby vláda při rostoucím zadlužení vytvářela další trvalé výdaje a přesun financování České televize a Českého rozhlasu vydávala za úsporu pro lidi. U mimořádného zdanění rafinerií hnutí požaduje rovné podmínky pro domácí výrobu a dovoz paliv. K novele penzijního spoření pak zástupci hnutí předložili změny, které usnadní přesun úspor, podpoří včasné spoření a zajistí příspěvek zaměstnavatele všem pracovníkům.
Zpráva Národní rozpočtové rady, kterou výbor projednával, upozorňuje na prohlubování schodku veřejných financí i v relativně příznivé ekonomické situaci. „Vláda odkládá ozdravení rozpočtů do let 2028 a 2029, aniž by předložila věrohodná opatření, která je zajistí. Podle rámcového výpočtu rady bude potřeba v roce 2028 konsolidace přibližně za 100 miliard korun a v následujícím roce další kroky za 50 miliard. Zpráva zároveň posouvá dosažení dluhové brzdy na rok 2034, tedy o tři roky dříve než loňská projekce. Po ministryni Schillerové chceme jasný plán: Jaká opatření předloží, kdy začnou platit a kolik peněz přinesou. Čím déle bude vláda nápravu odsouvat, tím vyšší účet občané zaplatí,“ uvedla místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová.
V tomto kontextu Starostové odmítají vládní návrh na nahrazení televizních a rozhlasových poplatků financováním ze státního rozpočtu. Stát by tak převzal náklady přibližně 7,8 miliardy korun ročně. Dosud platný model financování je přitom stabilní a dostatečný. „Vláda žádnou televizi zdarma svým voličům nezařizuje. Zruší složenku, ale účet nechá na všech daňových poplatnících, včetně těch, kteří dnes poplatky neplatí. Jedná se o další výdaj na dluh. Za deset let zaplatí stát za média veřejné služby kolem 100 miliard korun, z toho bude 22 miliard tvořit samotný úrok. Jsou to zbytečné výdaje, které by se daly investovat lépe. Vláda na jedné straně argumentuje úsporou kolem 250 milionů korun za náklady na výběr poplatků, ale na druhé straně zcela ignoruje roční úrok ve výši 405 milionů korun,“ doplnila Kovářová.
U návrhu na zdanění mimořádných zisků rafinerií Starostové podporují princip, kdy se část zisků vzniklých kvůli mimořádným vnějším okolnostem vrátila společnosti. Podle poslance Jana Papajanovského ale musí zákon spolehlivě odlišit mimořádný zisk od běžného hospodaření a nesmí jednostranně zatěžovat výrobu v České republice. „Starostové proto požadují zdanit také mimořádné zisky spojené s dovozem paliv ze zahraničí a nahradit jediný referenční rok 2025 vhodně zvoleným víceletým průměrem,” vysvětlil Papajanovský. Víceleté srovnání má omezit riziko, že daň postihne běžné zotavení firmy po slabším roce, nebo naopak část mimořádných zisků nezachytí.
Rozpočtový výbor se zabýval také pozměňovacími návrhy Starostů k tzv. Lepšímu penzijku. Ty jsou založeny na větší svobodě při volbě spoření na stáří. Návrhy mají umožnit započítávání předchozí doby spoření při změně produktu - zejména mezi doplňkovým penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem, takzvaným DIP. Lidé by tak při splnění ostatních podmínek nemuseli znovu od začátku plnit desetiletou podmínku pro zachování daňové podpory. „Člověk, který si několik let odpovědně odkládá na stáří, nemá být při změně produktu nucen začínat od nuly. Chceme, aby byl přestup mezi penzijními produkty snazší podobně, jako je tomu například u hypoték,“ uvedla poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková.