Sucho není jen problém vody. Musíme změnit hospodaření s ní v celé zemi

Česká republika čelí stále intenzivnějšímu suchu. Dlouhodobá data ČHMÚ potvrzují pokles průtoků ve vodních tocích i zhoršování stavu podzemních vod. Odpověď přitom nemůže spočívat v jednom velkém projektu. Potřebujeme dlouhodobou a koordinovanou strategii, která propojí vodohospodářství, zemědělství i péči o krajinu.

Za STAN proto prosazujeme čtyři vzájemně propojené kroky.

Prvním je zabezpečení strategických zdrojů pitné vody. Potřebujeme národní audit vodních zdrojů – znát jejich kapacitu, stav a schopnost obnovy, vyhodnotit stav vodárenské infrastruktury a určit regiony, kterým hrozí největší riziko nedostatku vody. Součástí musí být také propojení vodárenských soustav tak, aby bylo možné v době dlouhodobého sucha vodu efektivně převádět tam, kde jí bude nejvíce potřeba.

Druhým pilířem je zadržení vody přímo v krajině. Voda, která rychle odteče z povodí, nám v době sucha chybí. Proto potřebujeme obnovovat mokřady, tůně, prameniště a meandry, revitalizovat narovnané vodní toky a budovat či obnovovat menší vodní nádrže a další retenční prvky. Zkušenosti programu Vracíme vodu lesu ukazují, že i tisíce menších opatření mohou výrazně zvýšit schopnost krajiny vodu zadržet a doplňovat podzemní zásoby.

Třetím, nejdůležitějším krokem je změna hospodaření na zemědělské půdě. Půda musí znovu fungovat jako zásobník vody. To znamená omezovat erozi a utužování půdy, zvyšovat obsah organické hmoty, podporovat pestřejší osevní postupy, meziplodiny, půdoochranné technologie a krajinné prvky, jako jsou remízky, meze či větrolamy.

Čtvrtý krok je zaměřen na sídla a lidi. Hospodaření se srážkovou vodou v sídlech, využití recyklované vody, informace směrem k občanům a opatření v době veder.

Vodní bezpečnost České republiky nebude výsledkem jedné přehrady ani jednoho dotačního programu. Musíme chránit zdroje pitné vody, zpomalit odtok vody z povodí a změnit způsob, jakým hospodaříme s půdou. Jen propojení těchto tří kroků nám umožní připravit Českou republiku na sucho, které už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti.

Dobrá zpráva: už dnes víme, co funguje.
V Česku máme řadu konkrétních příkladů, na kterých můžeme stavět. Lesy ČR prostřednictvím programu Vracíme vodu lesu obnovují mokřady, tůně, rybníky a přirozená koryta potoků. Na Svitavsku se například revitalizovaný Mikulečský potok může při vydatných srážkách rozlévat do okolních luk. A ve východních Čechách funguje rozsáhlá propojená vodárenská soustava, která umožňuje v případě výpadku či omezení jednoho zdroje využít jiné zdroje.