13.10.2026
Starostové zásadně odmítají politizaci úřadů a snížení podpory pro nezaměstnané. Plošný zákaz mobilů ve školách problém nevyřeší, musíme ho řešit komplexně
Starostové podpoří prezidentské veto zákona o státních zaměstnancích, o kterém bude Sněmovna jednat na středeční schůzi. Upozorňují na riziko politizace státní sprývy. Předloha totiž oslabuje nezávislost státních zaměstnanců a otevírá prostor pro dosazování politicky loajálních lidí na úřady. Hnutí také odmítá účelové omezování pravomocí prezidenta, které vládní koalice k tomuto zákonu přilepila. U novely zákoníku práce Starostové nesouhlasí se snížením podpory v nezaměstnanosti a změnou pravidel, která může usnadnit obcházení zaměstnaneckých práv. K novele školského zákona hnutí připravilo úpravy, které mají zajistit efektivní a chytré fungování pravidel pro používání mobilních telefonů ve školách.
Zákon o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní služební zákon, odmítl nejprve Senát a následně jej Sněmovně vrátil prezident republiky. Starostové upozorňují zejména na snazší odvolávání vedoucích úředníků a oslabení pojistek proti politickému tlaku. Hrozí podle nich odchod zkušených lidí, ztráta odbornosti a personální otřesy při každé změně vlády. „Úředník, který rozhoduje o dotaci nebo veřejné zakázce, musí mít možnost odmítnout politický nátlak bez strachu, že přijde o práci. Pokud tuto ochranu oslabíme, zaplatí za to lidé horším fungováním státu. Zákon odmítl Senát a vrátil ho i prezident. Koalice by měla jejich výhrady brát vážně. Tak zásadní přestavbu státní správy prosazuje tato koalice poslaneckým návrhem bez mezirezortního připomínkového řízení a řádného vyhodnocení dopadů. Takto se změna služebního zákona dělat nemá a vím o tom něco ze své praxe působení na ministerstvu vnitra. Pokud chceme státní správu modernizovat, musíme ji chránit,“ uvedl předseda Starostů Vít Rakušan.
Výhrady mají Starostové také k doprovodné změně zákona. Pozměňovací návrh koaličního poslance Libora Vondráčka převádí pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí českých stálých misí u mezinárodních organizací z prezidenta na ministra zahraničních věcí. Místopředseda hnutí Karel Dvořák označuje tento účelový zásah jako „Lex pomsta“ a hnutí připravuje konkrétní kroky k jeho napadení u Ústavního soudu. „Pravomoci ústavních institucí se nesmějí přepisovat podle toho, s kým má vláda právě spor. Odebrat prezidentovi část kompetencí přílepkem považujeme za nepřijatelné. Ústavní pravidla musí platit stejně, ať na Hradě sedí kdokoliv. Proto připravujeme návrh na zrušení této úpravy u Ústavního soudu. Pokud ji koalice definitivně prosadí, obrátíme se na něj. Na jednání Sněmovny je zařazeno také několik úprav trestního zákoníku, se kterým v obecné rovině nemáme problém a v prvním čtení změny podpoříme,“ uvedl Dvořák.
U novely zákoníku práce Starostové nesouhlasí s vládním návrhem na snížení podpory v nezaměstnanosti. Od ledna 2027 má podpora v prvních dvou měsících klesnout z 80 na 65 procent předchozího čistého výdělku a podpora při rekvalifikaci z 80 na 60 procent. Podle hnutí tím vláda lidem ztíží hledání zaměstnání odpovídajícího jejich schopnostem i získání nové kvalifikace. „Podpora je pojistka pro lidi, kteří pracovali, odváděli pojistné a přišli o zaměstnání. Má jim dát čas najít práci, ve které využijí své zkušenosti. Když jim vláda současně sníží podporu i pomoc při rekvalifikaci, tlačí je k přijetí prvního dostupného místa bez ohledu na jejich kvalifikaci. Taková krátkodobá úspora může znamenat dlouhodobou ztrátu pro zaměstnance, firmy i stát,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Starostů Pavla Pivoňka Vaňková.
Druhým projednávaným návrhem je zákon o platformové práci, který má posílit ochranu lidí pracujících přes digitální platformy. Starostové u této předlohy kritizují související změnu obecné definice závislé práce, který může ztížit prokazování švarcsystému. „Evropská pravidla mají lidem pracujícím přes platformy přinést větší ochranu. Vláda ale současně mění hranici mezi zaměstnáním a podnikáním pro celý pracovní trh. Hrozí, že člověk bude dál fakticky pracovat jako zaměstnanec, na papíře se z něj však stane živnostník bez nároku na placenou dovolenou či ochrany při výpovědi. Tím se přenášejí rizika na pracovníky a znevýhodňují firmy, které zaměstnanecká práva respektují. Cestu k rozšíření a faktické legalizaci části švarcsystému odmítáme,“ doplnila Pivoňka Vaňková.
K novele školského zákona připravili Starostové na základě podnětů od odborníků a zástupců škol pozměňovací návrhy, které zachovávají regulaci používání mobilních telefonů, ale současně umožní praktické výjimky. Navrhují, aby školy ve svých řádech mohly povolit smysluplné výjimky minimálně ze zdravotních důvodů a speciálních vzdělávacích potřeb. Alternativní návrh rozšiřuje výjimky používat mobilní telefon i pro komunikaci se zákonnými zástupci či pro přístup žáků do školních informačních systémů. „Samotnou regulací ale problém nadměrného používání technologií nevyřešíme. Odložení telefonu ještě samo o sobě nemusí znamenat zlepšení vztahů ve třídě ani nezajistí, že dítě nestráví celé odpoledne na sociálních sítích. Proto návrh jen nekritizujeme, ale naopak jsme navrhli konkrétní opatření,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu Jan Berki.
Starostové na evropské úrovni požadují účinnější ochranu dětí před rizikovými prvky digitálních her a sociálních sítí. Omezení telefonů má být podle Starostů součástí širšího řešení, které školám a rodinám poskytne skutečnou podporu. Zástupci hnutí k novele připravili doprovodné usnesení, kterým chtějí vyzvat vládu k podpoře prevence, vzdělávání učitelů, informování rodičů, podpoře smysluplného trávení volného času či zapojení pediatrů už v raném věku dětí.