12.06.2026
Spálená země? Čísla ukazují něco jiného
Představitelé vládní koalice mluvili o spálené zemi, kterou po sobě zanechává Fialova vláda. Čísla za rok 2025 ale ukazují něco jiného: hospodaření dopadlo lépe, než se plánovalo. Přesto vláda plánuje zvyšovat deficity i dluh a odkládá konsolidaci.
Na rozpočtovém výboru jsme projednávali Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na roky 2027 až 2029. Není to atraktivní název, ale je to velmi důležitý dokument: stanovuje totiž závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů. Tedy mantinely, ve kterých se budou připravovat další rozpočty, respektive sestavovaly by se, pokud by si vláda neupravila rozpočtová pravidla o únikové doložky).
Podle strategie mají výdajové rámce činit 2 419 miliard korun v roce 2027,2 554 miliard v roce 2028 a 2 689 miliard v roce 2029. Rozpočtovou strategii ale nejde číst samostatně. Ve stejném období byla předložena také Zpráva o pokroku k původnímu Fiskálně-strukturálnímu plánu pro roky 2025 až 2028. Ta hodnotí rok 2025 a její závěr je podstatný: hospodaření dopadlo lépe, než plán předpokládal.
Lepší výsledky než bylo v plánu
Původní plán počítal pro rok 2025 s deficitem sektoru vládních institucí 2,5 % HDP. Skutečnost byla 2,1 % HDP. Strukturální saldo bylo také lepší, než se čekalo: plán počítal s −2,3 % HDP, skutečnost byla −2,2 % HDP. Hrubý dluh dosáhl 44,3 % HDP, tedy o 0,8 procentního bodu méně, než uváděl původní plán.
Zpráva o pokroku navíc výslovně mluví o „pokračující fiskální konsolidaci“. To je důležité po volbách, ve kterých nová vláda postavila část své kampaně na velmi tvrdé kritice hospodaření předchozí koalice. Ve veřejné debatě se opakoval obraz rozvrácených veřejných financí. Jenže čísla za rok 2025 ukazují něco přesnějšího: deficit byl nižší, strukturální saldo mírně lepší a dluh nižší, než stát plánoval.
Když dva dělají totéž, není to totéž
Fiskálně-strukturální plán je plán vlády pro roky 2027 až 2030, který říká, jak se mají vyvíjet veřejné výdaje, deficit, dluh a jakými reformami chce stát svou fiskální politiku obhájit vůči Evropské unii. O to důležitější je srovnání původního a nového fiskálně-strukturálního plánu.
Graf ukazuje hlavní změnu: podle původního plánu se měl deficit i dluh postupně snižovat. Nový plán naopak počítá v letech 2027 a 2028 s výrazně vyšším schodkem i vyšším zadlužením. Největší rozdíl nastává v roce 2027, tedy hned na začátku nového plánovacího období.
Mnohem vyšší výdaje nové vlády
Výmluvný je také ukazatel čistých výdajů. Původní plán počítal pro rok 2027 s jejich růstem o 2,6 %. Nový plán počítá s růstem 6,0 %. Právě rok 2027 je tedy bodem největšího rozvolnění.
Vláda vyšší výdaje ospravedlňuje investicemi, digitalizací, bojem s šedou ekonomikou a podporou konkurenceschopnosti. To jsou legitimní cíle. Pro posouzení plánu je ale zásadní rozlišit, kolik z navýšení výdajů tvoří skutečné investice s dlouhodobým přínosem a kolik představuje trvalé zvýšení běžných výdajů.
Nový plán také pracuje s tím, že konsolidace začne fakticky až po roce 2027. Deficit má nejprve vzrůst z 2,1 % HDP v roce 2025 na 2,6 % HDP v roce 2026 a 2,8 % HDP v roce 2027. Teprve potom má klesat: na 2,1 % HDP v roce 2028, 1,7 % HDP v roce 2029 a 1,3 % HDP v roce 2030. Dluh má mezi lety 2025 a 2029 vzrůst z 44,3 % HDP na 46,7 % HDP.
To je podstatná změna proti původnímu plánu. Po roce 2025, který dopadl lépe, než se čekalo, nový FSP zastavuje konsolidaci. Naopak počítá s vyšším deficitem, horším strukturálním saldem a vyšším dluhem v letech 2027 a 2028.
Stát samozřejmě musí investovat do infrastruktury, školství, bezpečnosti, energetiky i digitalizace. Ale právě proto musí být u každého rozvolnění jasné, čím je způsobeno a jaký bude jeho měřitelný přínos. Nestačí obecně říct, že vyšší výdaje pomohou růstu.
Tvrdá data nad zlato
Debata o veřejných financích se nemá vést přes slogany o spálené zemi. Má se vést nad čísly. A čísla v předložených dokumentech ukazují jednoduchou věc: rok 2025 skončil lépe, než původní plán předpokládal a nový plán pro roky 2027 a 2028 počítá s výrazně volnější rozpočtovou trajektorií.
Lucie Sedmihradská, členka Kabinetu budoucnosti pro finance