15. 9. 2026.
Olomouc nesmí být jen kulisou pro turisty. Kultura potřebuje především transparentnost a odvahu
14. září, Olomouc – Živá kultura v periferiích, otevřená radnice, dočasné využití prázdných městských prostor pro kreativce a konec rozhodování za zavřenými dveřmi. S těmito prioritami vstoupila do předvolební debaty o budoucnosti olomoucké kultury Kultura volí dialog naše kandidátka č. 2, členka městské kulturní komise a komunikační specialistka Petra Baštanová.
Série předvolebních debat Kultura volí dialog 2026 probíhá v září před podzimními komunálními volbami a zaměřuje se na financování kultury, infrastrukturu a svobodu tvorby. Cílem je diskuze zástupců politických stran s kulturní veřejností o vizích a prioritách v oblasti kultury. V Olomouci kromě Petry Baštanové diskutoval Jan Žůrek z hnutí ProOlomouc, Jan Vašíř z ODS, Robert Runták z hnutí SpOLečně, Matouš Pelikán za Lidovce, Kristina Machačíková za koalici Milujeme Olomouc a Martin Jirotka z SPD:
Olomouc má neskutečný potenciál, bohatou historii i neopakovatelnou atmosféru. Kulturní scéna ale nesmí ustrnout v minulosti. „Kultura je živý organismus, který drží komunitu pohromadě a zásadně ovlivňuje kvalitu života i stav demokracie ve městě,“ říká Petra Baštanová. Na základě své čtyřleté zkušenosti v Kulturní komisi města Olomouce pojmenovala v rámci debaty klíčové kroky, které městskou kulturu posunou od papírových strategií k reálným výsledkům.
1. Otevřená radnice a transparentní komise
Funkční kultura začíná u funkčních procesů. „Kulturní komise nesmí fungovat jen jako schvalovatel návrhů dotací na začátku roku. Chci, aby se scházela častěji, důsledně vyhodnocovala akční plány vycházející ze Strategie rozvoje kultury a kreativních odvětví a aby její schůze i zápisy byly veřejné – po vzoru měst jako Liberec nebo Jihlava. Transparentnost přirozeně zvyšuje efektivitu,“ vysvětluje Baštanová. Stejná otevřenost musí platit i pro radnici jako takovou. Nádvoří a historické prostory mají celoročně patřit koncertům, výstavám a komunitnímu životu. Radnice musí fungovat jako oáza a živé centrum, ne jako nepřístupný úřad.
2. Šance pro nezávislou scénu: Pasportizace prostor i férové financování
Nezávislá scéna zásadním způsobem tvoří rozmanitost ve městě, často ale funguje na hranici vyhoření.
● Dočasné využití prázdných budov: Olomouc musí dokončit pasport nevyužívaného majetku (města, kraje i státu) a nabídnout ho nezávislým umělcům pro dočasné projekty (po vzoru úspěšné Fabricky).
● Víceleté dotace a párové financování: Pokračování víceletých dotací dává tvůrcům svobodu a jistotu. Město by navíc mělo zavést tzv. matching (párové financování) – pokud si kultura sežene soukromého sponzora, město částku dorovná.
● Kulturní koordinátor: Na magistrátu chybí spojka pro kreativce, která by jim pomáhala s čerpáním národních i evropských grantů v době, kdy navíc administraci komplikuje i nástup AI.
3. Kultura do periferií a rozvoj komunitních uzlů
Kultura se nesmí odehrávat pouze v historickém jádru. Klíčovou roli v městských částech hrají pobočky Městské knihovny Olomouc, které fungují jako přirozená komunitní centra. Město musí Komisi městských částí (KMČ) pomoci s organizací místních akcí – vytvořit jasný manuál, snížit byrokratickou zátěž pro zábory veřejného prostoru a nabídnout k zapůjčení městský mobiliář a techniku.
4. Politici nejsou cenzoři ani dramaturgové
V otázce nezávislosti umění má Baštanová jasno: „Město má kulturu opečovávat a spravovat veřejné prostředky, nikoli ji řídit, cenzurovat nebo suplovat dramaturga. Umělci i nezávislé scény typu Divadla na Cucky musejí mít jistotu svobody tvorby bez ohledu na to, jaké hodnotové výzvy tematizují.“ Olomouc má kvalitní Strategii rozvoje kultury 2022–2027. Nyní je čas přenést ji z papíru do ulic.