17.9.2026
Kulturní války místo řešení skutečných problémů. Babišova vláda ohrožuje nezávislost justice a veřejnoprávních médií, prioritou má být energetická bezpečnost a bezpečnost Česka
Babišova vláda stupňuje útoky na základní demokratické instituce – od snah o politický tlak na justici až po dlouhodobou snahu zestátnit veřejnoprávní média. Místo řešení reálných hrozeb odvádí pozornost zástupnými tématy, kulturními válkami a nesmyslnými mimořádnými schůzemi. Podle Kabinetu budoucnosti musí být skutečnou prioritou odpovědné politiky posílení energetické bezpečnosti a ochrana peněženek občanů, nikoli politické divadlo. Stínoví ministři na svém zasedání projednali také zprávu o cestě na Ukrajinu stínové ministryně Barbory Urbanové, rozpočet resortu obrany na příští rok a zopakovali výzvu vládě k okamžitým krokům na posílení východního křídla NATO. Kabinet budoucnosti zároveň znovu otevřel téma snížení věkové hranice pro obecní volby na 16 let, které prosazuje dlouhodobě, a představil konkrétní legislativní návrh.
„Babišova vláda rezignovala na řešení reálných problémů našich občanů a místo toho se plně soustředí na demontáž základních demokratických institucí. Zatímco lidé a firmy čelí rostoucím cenám energií, po Evropě se množí hybridní útoky a v rozpočtu kvůli rekordnímu schodku chybí peníze i na opravy krajských silnic, vědu či vzdělávání, vláda otevírá zástupné kulturní války. Dlouhodobě se snaží zestátnit veřejnoprávní média skrze jejich rozpočty a vidíme snahy podřídit si justici, vnucovat státním zástupcům, co mají a nemají stíhat. Nic z toho lidem účty za elektřinu nezaplatí ani život nezlepší. Prioritou odpovědné politiky má být energetická bezpečnost a ochrana lidí, ne politické divadlo, jak jsme to bohužel viděli v uplynulých dnech,“ uvedl stínový premiér a předseda Starostů Vít Rakušan.
Stínoví ministři se věnují návrhu státního rozpočtu na příští rok detailněji a materiál prochází po jednotlivých kapitolách. Tentokrát pozornost Kabinetu budoucnosti mířila na sešit resortu obrany. „Rozpočet Ministerstva obrany na příští rok je zcela nedostatečný. To tvrdí i samotná armáda. Místo dalšího oslabování obrany by se vláda měla vrátit na námi nastavenou trajektorii a v následujících letech navyšovat investice do bezpečnosti českých občanů o 0,2 % HDP. Jen tak dokážeme postupně doplnit schopnosti, které české armádě chybí. Polsko a Pobaltí se zároveň dlouhodobě potýkají s ruskými provokacemi. Vláda s nimi musí začít konečně aktivně komunikovat, posílit českou přítomnost na východním křídle NATO a jasně ukázat, že jsme spolehlivým aliančním partnerem,” popsal postoj Starostů a jejich výzvu vládě stínový ministr obrany Josef Flek.
Kabinet budoucnosti projednal i zprávu z cesty stínové ministryně pro oblast zranitelných a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbory Urbanové na Ukrajinu. Ta měla jasný cíl: ukázat že Česko je stále partnerem Ukrajiny a vůli nabídnout konkrétní podporu zemi zasaženou válkou. „Nemůžeme tvrdit, že posilujeme naši bezpečnost, a pak odmítat jezdit na místa, kde se vyměňují zásadní zkušenosti a kde se formuje budoucnost evropské bezpečnosti. Ukrajina totiž brání i nás. Z návštěvy Kyjeva si však neodvážím jen dojmy z bezpečnostních debat, ale především hluboký respekt z návštěvy rehabilitačního centra pro veterány. Vidět mladé kluky s protézami, kteří by za normálních okolností studovali vysokou školu nebo programovali, je otřesné. Přímo od nich vzešel jeden z konkrétních požadavků, které jsem si z Ukrajiny přivezla: prosba o speciálně upravený vůz pro handicapované, na kterém by se mohli znovu učit řídit. Hned po návratu jsme na tom s týmem začali pracovat, protože mír a bezpečnost začínají u reálné pomoci konkrétním lidem,“ shrnula, na co se bude soustředit v dalších dnech po návratu z Kyjeva, Urbanová.
Vláda v pondělí 14. září schválila dokument Priority trestní politiky, kterým podle stínových ministrů riskuje nepřípustné zasahování do nezávislosti justice. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc byl pověřen, aby požádal nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou o promítnutí politických cílů do praxe státních zástupců, především v oblasti svobody projevu. „Každá vláda má právo měnit zákony a určovat trestní politiku, státním zástupcům ale poroučet nemůže. Zásadně odmítám, aby se z vládních priorit staly neformální „notičky“ pro justici, navíc bez jakékoliv analýzy, která by dokládala údajné nadužívání trestního práva v minulosti. Právě tuto hranici musíme hlídat velmi pečlivě – státní zástupci se při své práci mají řídit výhradně zákonem, nikoli přáním vlády,“ uvedl stínový ministr spravedlnosti Karel Dvořák. A zároveň dodal, že kvůli chybějícím datům i obavám z nepřímého politického tlaku již ministra Tejce písemně interpeloval.
Poté, co v červnu 2026 Babišova vláda snížení věkové hranice pro obecní volby zamítla, otevřely poslankyně Starostů Adriana Chochelová a Zdena Kašparová odbornou debatu na půdě Sněmovny. Z toho mimo jiné vyplynulo, jak zástupci ministerstva vnitra potvrdili, že záměru nebrání žádné legislativní ani technické překážky a jde čistě o politické rozhodnutí. Starostové usilují o komplexní zapojení mladých lidí, které kromě samotné volby zahrnuje i vystupování na zastupitelstvech či účast v místních referendech, už od roku 2019. „Starostové dlouhodobě razí názor, že šestnáctiletí jsou dostatečně způsobilí, i proto jsme dnes podali návrh novely zákona, který snižuje věkovou hranici pro aktivní volební právo v obecních volbách z osmnácti na šestnáct let. Šestnáctiletí pracují na brigádách, platí daně, mohou mít řidičský průkaz a trestně odpovědní jsou dokonce už od patnácti let. V mnoha oblastech tedy nesou plnou odpovědnost, ale o věcech, které se jich přímo týkají, zatím spolurozhodovat nemohou. Právě obecní úroveň má přímý dopad na jejich každodenní život a je přirozeným místem, kde se mohou do rozhodování zapojit poprvé,“ uvedla poslankyně Starostů Kašparová.
„Letos v červnu vláda podobný záměr zamítla s tím, že je nutná odborná diskuze. Tu jsme ve Sněmovně uspořádali a zástupce ministerstva vnitra potvrdil, že pro změnu neexistují legislativní ani technické překážky, jde čistě o politickou vůli. Argumenty o údajné snadné ovlivnitelnosti mladých nepovažuji za relevantní, nejedná se totiž výhradně o problém mladé generace. Nejde navíc o žádný experiment, ale o léty ověřený krok z řady evropských zemí, jako je sousední Rakousko, Malta, Estonsko či Německo,“ doplnila poslankyně Starostů Chochelová.