11.11.2026
Daně narychlo, penzijko napůl cesty a rozhazování miliard bez efektu. Starostové žádají od vlády promyšlené hospodaření místo improvizace
Vláda Andreje Babiše se snaží zalepit schodek 386 miliard korun ad hoc nekoncepčními nápady místo toho, aby předložila promyšlený plán komplexní daňové reformy. Starostové na dnešním jednání rozpočtového výboru varovali před unáhleným zaváděním sektorových daní na banky, operátory či další odvětví a navrhli usnesení, které by vládu zavázalo ke standardnímu legislativnímu postupu, pokud se pro zavedení sektorových daní rozhodne. Koaliční většina tento návrh odmítla. Starostové zároveň na výboru hájili své pozměňovací návrhy k Lepšímu penzijku, které ministryně financí Alena Schillerová ve druhém čtení odmítla. Zároveň upozornili na závěry studie od think tanku IDEA, která zpochybnila přínosy plošného dotování poplatků za POZE.
V minulém týdnu se v médiích objevily informace, že vláda chce rozšířit mimořádnou daň nejen na rafinerie, ale i na banky, pojišťovny, mobilní operátory, obchodní řetězce nebo zbrojaře. Starostové proto na rozpočtovém výboru předložili usnesení, které vládu vyzvalo, aby případnou takovou daň nepředkládala pozměňovacím návrhem bez vyhodnocení dopadů a bez předchozí odborné diskuse. Koaliční poslanci navržené usnesení nepodpořili.
„Nežádali jsme, aby se o sektorových daních nemluvilo. Chtěli jsme tři věci: aby vláda řekla, co chystá, aby to nepašovala do zákonů pozměňovacím návrhem a aby každou takovou změnu nejdřív spočítala a prodiskutovala s těmi, kterých se týká. Upozorňuji, že pozměňovacím návrhem ve druhém čtení můžete opravit chybu či změnit nějaké parametry. Nemůžete jím ale prosadit novou daň pro celá odvětví ekonomiky, navíc bez expertízy a hodnocení dopadů,“ uvedl člen rozpočtového výboru Jan Papajanovský.
Hnutí ANO a ministr Havlíček opakovaně deklarují, že firmy potřebují předvídatelné prostředí. Ministři ale celý týden v médiích spekulovali, koho zdaní. „Dnes banky, zítra operátoři, pozítří zbrojovky? Investor, který se rozhoduje, kam dá peníze, slyší jediné: v Česku se pravidla mohou změnit přes víkend. Díru za téměř 400 miliard nezalepíte náhodnými nápady. Česko potřebuje komplexní daňovou reformu a Starostové jsou připraveni na ní konstruktivně spolupracovat,“ dodal Jan Papajanovský.
Rozpočtový výbor dnes projednal také vládní novelu doplňkového penzijního spoření, tzv. Lepší penzijko. Starostové k ní předložili pět pozměňovacích návrhů, které připravila poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková s expertem hnutí na důchody Viktorem Vojtkem. Návrhy umožňují sčítat spořicí dobu napříč penzijkem a dlouhodobým investičním produktem, jednou za trvání smlouvy převést až polovinu vlastních úspor do produktu s vyšším výnosem, zavádějí cílený startovací příspěvek pro mladé, zachovávají fondům motivaci k aktivní správě portfolií a dávají zaměstnanci, který si sám spoří, právo požádat zaměstnavatele o příspěvek. Ministryně Schillerová všechny tyto návrhy odmítla. „Paní ministryně tvrdí, že převodem úspor do DIP by stát ztratil kontrolu nad státním příspěvkem. Jenže náš návrh s převodem státních příspěvků vůbec nepočítal. Ty by zůstaly v původním penzijku. Převést by bylo možné jen 50% financí, které do penzijního spoření klient vložil. Naše návrhy jsou rozpočtově odpovědné, startovací příspěvek pro mladé je dokonce levnější než vládní plošné řešení a cílí na ty, kdo ještě nespoří. Odmítat naše návrhy jen proto, že přišly z opoziční lavice, poškozuje lidi, kteří se chtějí zabezpečit na stáří,“ uvedla místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová.
Starostové zároveň poukazují na to, jak vláda přistupuje ke svým prioritám. Od ledna převzal stát platby za podporované zdroje energie za domácnosti a firmy, což podle think-tanku IDEA při CERGE-EI stojí zhruba 17 miliard korun ročně, s ušlou DPH přes 18 miliard. Vláda tvrdí, že se jí peníze vrátí v hospodářském růstu. Podle studie by se tak stalo jen tehdy, pokud by každá koruna dotace vytvořila téměř tři koruny na HDP. Reálně se do rozpočtu vrátí nejvýše zhruba miliarda a HDP vzroste o necelou desetinu procenta.
„Vláda bez mrknutí oka vydá 17 miliard ročně na dotaci, která se podle ekonomů nikdy sama nezaplatí, ale nenajde například 60 milionů na to, aby nápady českých vědců nezůstávaly v šuplíku. To není odpovědná hospodářská politika, to je projídání přítomnosti na úkor budoucnosti. Místo toho, aby se podporovala věda a výzkum, tak vláda dotuje spotřebu elektrické energie. To je nekoncepční a zcela to jde proti smyslu hospodářské strategie, kteoru si tato vláda schválila. Jako zpravodajka kontrolního závěru NKÚ jsem proto na Kontrolním výboru navrhla, aby Grantová agentura i Technologická agentura do konce roku 2027 doložily, zda se nástroje na podporu orientovaného výzkumu a komercializace skutečně spustily,“ uvedla poslankyně Lucie Sedmihradská.
Starostové dlouhodobě upozorňují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo politických priorit. Vládu vyzývají, aby místo nepromyšlených kroků a plošného rozdávání na dluh předložila komplexní daňovou reformu a investovala do oblastí, které Česku přinesou dlouhodobou prosperitu - tedy do vědy, výzkumu a inovací.