>
Kandidáti
>
Michal Sborwitz
Michal Sborwitz
kandidát č. 17 na Praze 12, 82 let, architekt/ Hlavní město Praha
O mně
Jsem architekt a své profesi se věnuji celý život. Vystudoval jsem architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT v Praze a na začátku své profesní dráhy jsem spolupracoval s architektkou Alenou Šrámkovou. Navrhoval jsem obchodní a veřejné stavby, postupně jsem se ale stále více zaměřoval na rekonstrukce a citlivé zásahy do historického prostředí. K mým realizacím patří například Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, Muzeum umění v Olomouci, Bauerova vila v Libodřicích nebo Tančírna v Račím údolí, která získala prestižní cenu ministra kultury Patria Nostra v roce 2020. . K Praze 12 mám blízký vztah také jako autor rekonstrukce a dostavby komořanského zámku, za kterou jsem v roce 2003 jako první získal Cenu Klubu Za starou Prahu.
Kdo jsem?
Narodil jsem se v roce 1944 v Praze a architektuře se věnuji celý profesní život. V letech 1961 až 1967 jsem studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT a na začátku své praxe jsem spolupracoval s Alenou Šrámkovou. Zkušenosti jsem získal také v zahraničí, zejména v Holandsku, a silně mě inspirovala architektura Středomoří. V 90. letech jsem založil vlastní ateliér.Během let jsem navrhoval obchodní stavby, veřejné prostory i novostavby, ale postupně jsem se stále více věnoval rekonstrukcím a práci v historickém prostředí. Za důležité považuji například kapli sv. Václava v Mostě nebo vilu Vladimíra Müllera v Olomouci. K Praze 12 mám profesní vztah také díky rekonstrukci a dostavbě komořanského zámku pro Český hydrometeorologický ústav. Právě za tuto realizaci jsem jako první získal v roce 2023 Cenu Klubu Za starou Prahu.
Ve své práci se snažím, aby architektura respektovala místo, jeho historii i lidi, kterým má sloužit. V roce 2025 jsem za dlouhodobou tvorbu obdržel Státní cenu za architekturu. Vnímám ji především jako ocenění přístupu, kterému jsem se snažil zůstat věrný celý život: nepředvádět se za každou cenu, hledat harmonii, pracovat s detailem a přistupovat k prostředí s pokorou.
Proč jsem se rozhodl kanidovat?
Ke kandidatuře mě vede především zájem o místo, kde žiji, a pocit odpovědnosti za to, jak se bude Praha 12 v dalších letech rozvíjet. Jako architekt celý profesní život sleduji, jak zásadně může kvalitní, ale také necitlivá výstavba ovlivnit charakter místa a každodenní život jeho obyvatel. Praha 12 stojí před řadou stavebních a urbanistických výzev a myslím, že právě zde mohu nabídnout své dlouholeté zkušenosti.
Nechci být politikem v tradičním slova smyslu. Rád bych především přispěl odborným pohledem při posuzování nových projektů a pomohl tomu, aby se o území rozhodovalo koncepčně, s respektem k jeho charakteru, krajině, dopravním možnostem i lidem, kteří zde žijí. Nová výstavba by měla prostředí zkvalitňovat, ne ho zbytečně zatěžovat.
Proto se už dnes zajímám o konkrétní záměry v naší městské části. Seznámil jsem se například s podkladovou studií Cholupic a své připomínky jsem poskytl zastupitelům Změny pro Prahu 12. Kandidaturu vnímám jako možnost tuto odbornou zkušenost nabídnout systematičtěji a být u rozhodování, která budou mít dlouhodobý dopad na podobu našeho okolí.