O mně
Již přes 30 let se svou rodinou žiji na pomezí Prahy 12 a Prahy 4, kde jsem společně s manželkou vychoval své tři děti a byl bych rád, kdyby se z Kamýku a Lhotky stala ta klidná lokalita, kterou jsem zde v minulosti cítil. V pracovní oblasti jsem prošel jak školstvím, tak ekonomikou, managementem, abych se teď přes informační technologie obchodně vracel na své rodné Slovensko
Není mi lhostejné, že na naší komunální úrovni se nepracuje k prospěchu občana, ale stále jenom úzké skupiny lidí, která v konečném výsledku vlastně „za nic nemůže“ a „nezmůže“, jak často říká naše politické vedení radnice.
Kdo jsem?
Do Prahy jsem kdysi dávno přišel za svojí manželkou, která v době dělení státu nemohla najít na Slovensku uplatnění, jenom proto, že mluvila česky. Já jsem zde práci našel hned, a tak se z „horala“ stal „Pražák“, jak s oblibou říkají mí přátelé na Slovensku. Společně s manželkou jsme vychovali tři skvělé děti, které se nám doslova rozutíkaly po světě. Mým celoživotním koníčkem jsou týmové sporty, především fotbal a volejbal, i když v poslední době je to spíš už o tom co zdraví, a hlavně kolena, dovolí. Ale těším se z úspěchu fotbalového Tempa, klubu, který je sice na území Prahy 4, ale pro Prahu 12 a sportovní vyžití, hlavně jejich dětských obyvatel, měl zásadní význam a jsem rád, že jsem byl u jeho proměny ze škvárového oddílu na klub s největší členskou základnou v ČR. A je to taky vzor pro vedení radnice, že nevadí, když je několik správných lidí na svém místě již skoro přes 20 let, ale společně dokážou vybudovat z něčeho malého něco co přesahuje rámec našeho regionu.
Svůj profesní život jsem začínal ve školství, kde jsem měl na starosti volný čas dětí, ale největší přínos měl pro mě můj příchod do Prahy, kde jsem rovnýma nohama vstoupil do neprobádaného a rychle se vyvíjecího obchodního prostředí, kde se pravidla vytvářely,
takříkajíc za pochodu a kde dané slovo platilo i bez papíru. A v oblasti obchodu, jako Project Manager se specializací na moderní technologie, se pohybuji stále. V české společnosti NEWTON Technologies, a.s. se zabývám prodejem produktů jako je NEWTON Dictate nebo Beey AI – produktů, které i za pomoci umělé inteligence automaticky převádí mluvené slovo na text. I proto tuto technologii vnímám jako klíčový nástroj k odstraňování bariér pro znevýhodněné skupiny.
Proč jsem se rozhodl kanidovat?
Tak to je otázka do diskuse. Protože kandidovat jsem se rozhodl, už v dobách mého mládí. Komunální politiku jsem vnímal jako službu nebližším – sousedům, komunitě lidí ve svém okolí, kde se většina lidí zná a kde neexistuje slovo podraz. Tady v té době vládl neochvějnou rukou vlastního a stranického zájmu člověk, který své partnery spíše potápěl, místo toho, aby se s nimi snažil spolupracovat. A zdá se mi, že teď se to vrací do stejných kolejí, jenom se to dělá trošku „fikaněji“, takříkajíc nepozorovaně – my nic nemůžeme, to je věc magistrátu, developera ....
Spíše si na místní úrovni představuji „selský rozum“ a i když máme různé názory, chci lepší spolupráci nad náměty od občanů, slušnost, čestnost a nepodléhání trendům. Nechápu, že když to jde na úrovni komisí, které fungují jako poradní a iniciativní orgán rady obce (a kde působím již několik let), tak v radě města a zastupitelstvu, se tento selský rozum mění na boj o to, kdo si něco urve pro sebe.
Čeho chci pro občany Prahy 12 docílit?
Chtěl bych se zasadit za radnici, která bude ‘otevřená’ pro své občany a bude hájit jejich zájmy před zájmy developerských společností. Rád bych se zasadil i o koncepční řešení automobilové dopravy a parkování, neboť jako okrajová městská část s tímto problémem hodně trpíme. Tvrdím, že stávající politická reprezentace dosud absolutně nereagovala na problém s parkováním místních obyvatel a vlastně s koncepcí parkovacích domů přichází, jak jinak, těsně před volbami. Rád bych se také zasadil o lepší podmínky pro sport a využití volného času, neboť současná přeplněná cyklostezka podél Vltavy spíše někdy vypadá jako výpadovka z a do Prahy.
Na druhou stranu, jako cyklista, ale hlavně i dlouholetý zapálený řidič, jsem pevně přesvědčen, že cyklisté patří na cyklostezky, a nikoliv na silnice s vyhrazenými cyklo-pruhy a ubíráním místa pro bezpečný provoz automobilové dopravy. Chtěl bych, aby komunální politika měla svoji úroveň, a nekopírovala počínaní vyšší politické reprezentace.
