O mně
Celý svůj život žiji v Praze 12 - narodil jsem se a dětství prožil v Modřanech, poté se přestěhoval do Komořan, které jsou dosud mým domovem. Mohu tak sledovat, jak se Praha 12 v průběhu času mění.
Vyučil jsem se uměleckým zámečníkem a následně vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Celý život jsem pracoval v Praze 12, nejprve v Modřanských strojírnách a poté v soukromé sféře. V současné době jsem již v důchodu, rád jezdím na kole a mám rád zimní sporty.
Kdo jsem?
Jsem táta dvou dětí a děda čtyř vnoučat. Není mi lhostejné, v jakém prostředí budou mé děti a vnoučata vyrůstat a žít. I proto jsem se zajímal a zajímám o dění na radnici Prahy 12, kde jsem byl po dvě volební období členem bytové komise.
Proč jsem se rozhodl kandidovat?
Očekával jsem po roce 1989 velkou, hlavně kvalitativní změnu pro život spoluobčanů v této části Prahy. Změny, ke kterým došlo (zřejmě nejen) v této čtvrti, však nebyly z hlediska kvality bydlení vždy pozitivní.
Komořany byly původně samostatnou obcí, která se stala součástí Prahy v roce 1968 (spadaly pod Modřany a Prahu 4). O šest let později se následně součástí Prahy 4 staly Cholupice a Točná. Od roku 1994 jsou pak součástí Prahy 12. Začlenění těchto částí k Praze přineslo zároveň velké možnosti zejména bytové výstavby.
Od vzniku městské části Prahy 12 však díky tehdejšího vedení došlo bohužel k velkému rozprodání majetku městské části (ne vždy nejvyšší nabídce), což pocítily zejména mladé rodiny s dětmi např. v nedostatečné kapacitě mateřských školek, absenci občanské vybavenosti apod.
Stále rostoucímu počtu obyvatel v Praze 12 v současné době neodpovídá občanská vybavenost a dopravní dostupnost. Do okrajových částí Prahy 12 (Komořan, Cholupic a Točné) směřovalo jen minimum investic, přičemž nebyly zohledněny potřeby těchto částí. Příkladem může být absence kanalizace na Točné, která se teprve nyní buduje (a to jen v části Točné). Při povolení rozsáhlé výstavby bytových domů v Komořanech nebyla zohledněna např. potřeba školských zařízení. V Komořanech tak není dosud žádná základní škola, kdy děti musí dojíždět do Modřan. Obdobná situace je i v Cholupicích a na Točné, kde se nyní navíc rozsáhlá bytová výstavba připravuje. Přitom v době, kdy byly moje děti ve školním věku, byla v Komořanech alespoň první a druhá třída.
Výše uvedené je pro mě natolik zásadní, že jsem se rozhodnul kandidovat.
Čeho chci pro občany Prahy 12 docílit?
V poslední době dochází ke značnému stavebnímu boomu, zastavování každé volné plochy. Prioritou by mělo být zachování dostatku zeleně a v případě další zástavby by mělo být podmínkou vybudování občanské vybavenosti, tedy zařízení pro vzdělávání, zdravotnictví, služby, a sportoviště.
Rostoucí počet obyvatel Prahy 12 však s sebou přináší stoupající dopravní zatíženost stávajících komunikací, které však svojí kapacitou již nestačí. Dopravní situaci navíc zhoršují ještě obyvatele z okolních obcí denně přijíždějící do Prahy za prací. Důsledkem tak jsou každodenní kolony aut v okrajových částech Prahy 12, zejména v Komořanech. Situaci však zcela jistě nevyřeší dokončení napojení Komořan na obchvat Prahy, kdy sjezd plánuje stávající vedení městské části napojit na stávající, již ucpanou Komořanskou ulici.
Budu prosazovat otevřenost a zejména transparentnost hospodaření radnice. V rámci svých znalostí a možností bych chtěl přispět ke zklidnění dopravy v Praze 12 a její odvedení mimo hustě obydlené části.
