06.05.2026
Pohřeb rozpočtové odpovědnosti v přímém přenosu
Sněmovna začne ve středu projednávat novelu, která může otevřít cestu k vyšším schodkům, oslabit rozpočtová pravidla i nezávislou kontrolu. Nejde o technickou změnu, ale o zásadní rozhodnutí o budoucím zadlužování státu.
Před časem jsem zde publikovala článek o vládní novele rozpočtových pravidel (sněmovní tisk 90 – Odkaz na článek), kdy byl návrh teprve na začátku legislativního procesu. Dnes, po dvou projednáních v rozpočtovém výboru a dvou čteních na plénu Poslanecké sněmovny, je situace výrazně jasnější. A kritičtější. Návrh míří k finálnímu hlasování, které proběhne tuto středu 6. května jako první bod mimořádné schůze Sněmovny.
K už tak nebezpečnému návrhu načetli vládní poslanci v čele s ministryní financí Alenou Schillerovou naprosto zásadní pozměňovací návrhy, které mění pravidla toho, jak Česká republika řídí své veřejné finance. Nepřeháním, když tvrdím, že si vláda pomocí těchto pozměňovacích návrhů otevírá dveře k tvrobě astronomických schodků.
Únikové doložky bez jakéhokoliv limitu
Od mého původního článku se obsah návrhu výrazně změnil díky pozměňovacím návrhům Aleny Schillerové. Nejzásadnější z nich (pozměňovací návrh označený číslem 826) zavádí novou únikovou doložku pro financování strategické infrastruktury.
Zatímco mezinárodní praxe běžně umožňuje výjimky zejména pro nepředvídatelné krize, tento návrh jde výrazně dál. Otevírá prostor pro investice do dálnic, železnic nebo energetiky, aniž by stanovoval jasné finanční omezení.
Právě to vyvolává kritiku ze strany odborných institucí. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v této souvislosti varuje před posunem rozpočtového rámce, který by mohl v příštích letech znamenat výrazně vyšší schodky – potenciálně až o stovky miliard korun. Analýza Centra veřejných financí zároveň upozorňuje, že při plném využití těchto výjimek by Česká republika mohla narazit na dluhovou brzdu (55 % HDP) už v období let 2031–2033.
V praxi to tedy znamená, že vláda podle velmi složité a přísné metodiky stanoví výdajový rámec státního rozpočtu, tedy strop výdajů, který nelze překročit. A pak nad tento rámec zařadí do rozpočtu výdaje na stavbu dálnic, modernizaci železnic či výdajů souvisejících s PPP projekty. Celkový deficit tak bude o desítky či stovky miliard vyšší, než deficit stanovený střednědobým fiskálně-strukturálním plánem. Tyto deficity budou kryty dluhem.
Nezávislost kontrolních institucí jako klíčová pojistka
V českém systému brzd a protivah existují jasně daná pravidla. Takzvaných parlamentních kapitol, tedy rozpočtů institucí, jež vládu z podstaty samotné parlamentní kontroly hlídají (Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv (ombudsman), Úřad Národní rozpočtové rady) se týká další významná změna. Pozměňovací návrh č. 825 nově předpokládá, že o jejich rozpočtech by mohlo ministerstvo financí rozhodovat na základě „dohody“.
Z hlediska fungování těchto institucí je ale rozpočtová nezávislost jedním ze základních předpokladů jejich autonomie. Orgány, které mají kontrolovat exekutivu, na ní nesmí být finančně závislé. Pokud by rozpočet kontrolních institucí mohl být fakticky výsledkem dohody s ministerstvem financí, může to významně oslabit jejich schopnost působit jako opravdu nezávislá kontrola.
Zkusme si tuto situaci představit na něčem srozumitelnějším. Je to, jako kdyby antidopingovou kontrolu financovali sami sportovci a týmy, které kontroluje. Když začne vycházet moc pozitivních nálezů, sníží se rozpočet na kontroly, tj. méně testů, méně laboratorních analýz nebo méně kontrol mimo soutěž. Kontrola se omezí natolik, že už skoro nic neodhalí.
Čtyři systémové pojistky transparentnosti
Pro nás, Starosty a nezávislé, jsou udržitelné veřejné finance naprosto klíčové. Naše pozměňovací návrhy směřují k doplnění standardních kontrolních mechanismů, které se v Česku osvědčily už od 90. let minulého století:
Zachování čtvrtletní kontroly
Navrhujeme, aby vláda nadále pravidelně informovala Rozpočtový výbor alespoň třikrát ročně o plnění státního rozpočtu a o vývoji státního dluhu.Dohled nad dlouhodobou strategií
V souladu s aktuálními standardy OECD (Quality Budget Institutions, listopad 2025) navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna projednávala střednědobý fiskálně-strukturální plán.Zveřejnění rozpočtových změn
Každé rozpočtové opatření – tedy úpravy či změny rozpočtu – by mělo být zveřejněno online do 30 dnů. Tento standard už dnes bez problémů funguje na úrovni obcí a krajů.Otevřenější projednávání na plénu
Klíčové pololetní zprávy by měly být projednávány i nadále veřejně před všemi poslanci, nejen v rámci uzavřeného výborového režimu.Transparentnost projednávání
Vrátit do rozpočtových pravidel povinnost vlády schválit rozpočet jednotlivých rozpočtových kapitol v průběhu června.
Proč by vás to mělo zajímat
Veřejné finance nejsou majetkem aktuální vlády. Jsou to peníze nás všech a vláda s nimi má jen (zodpovědně) hospodařit. Zodpovědné hospodaření má být fér zejména ke generacím, jejichž čas teprve přijde. Budou to totiž právě oni, kteří zaplatí dluhy, které tato vláda, s argumentem, že je skryje pod únikovou doložku, hodlá nasekat.
Jakékoliv oslabení průběžné kontroly nebo rozšiřování výjimek z fiskální disciplíny má v dlouhodobém horizontu konkrétní dopady od vyšších nákladů na obsluhu dluhu až po možné inflační tlaky.
Pravidla rozpočtové odpovědnosti nejsou příjemná pro žádnou vládu. Každá vláda by radši utrácela víc, kdyby tu možnost měla. Právě proto by pravidla neměla být proměnlivým nástrojem podle aktuální politické situace, ale stabilním rámcem, který zajišťuje dlouhodobou předvídatelnost a stabilitu hospodaření státu bez ohledu na to, kdo je právě u moci.
Středeční hlasování tak nebude jen technickým krokem v legislativním procesu, ale rozhodnutím o tom, jak pevný tento rámec v českém právním systému zůstane.